Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Sport

Štybar na Vueltě: Nejdřív poprava a velké trápení. Teď se pomalu rozjíždím

Zdeněk Štybar. foto: ČTK

Vuelta byla v roce 2012 prvním závodem Grand Tour v jeho kariéře. O rok později na ní slavil i své premiérové vítězství na podnicích Velké trojky. Letos ji jede Zdeněk Štybar už popáté a tak trochu nad plán, o zařazení do sestavy si řekl až po zrušení monumentu Paříž-Roubaix. V rozhovoru pro iDNES.cz nezastírá, že se její prvním týdnem protrápil. Zároveň doufá v postupné nabírání formy směrem k týdnu třetímu.
  11:05

O úvodním týdnu letošní Vuelty se už od léta psalo, že svým profilem je nejtěžším prvním týdnem v poválečné historii závodů Grand Tour. Co provedla dosavadní nálož španělských hor s vašim tělem?
Tak já jsem se popravil už předtím na Flandrech a potom jsem tady zažil popravu číslo 2. Prvními dny jsem se tu doslova protrápil. Úplně na doraz. Říkal jsem si, že jestli dojedu do prvního volného dne, bude to úspěch. Ve druhé etapě jsem odpadl z balíku mezi prvními deseti lidmi, což se mi nikdy v životě nestalo. Hodně jsem si to protrpěl.

Ale do volného dne jste dojel. Pomohl vám?
Už v neděli na Formigal se mi jelo malinko líp. Tak doufám, že se to teď o volném dni trochu zlomilo. Úterní etapa není úplně vražedná, i když má dva těžké kopce. Snad se den ode dne budu zlepšovat a v závěru Vuelty bych mohl být aspoň trochu ve formě, na kterou jsem byl zvyklý.

Mistrovství ČR v silniční cyklistice, závod mužů - elite, 22. srpna 2020 v...
Zdeněk Štybar.

Myšlenky na úniky tedy zatím příliš nemáte.
Pokoušel jsem se o něj v 5. etapě, kterou vyhrál Tim Wellens, kdy jsme předpokládali, že by únik mohl dojet až do cíle. Ale hned od startu se 100 kilometrů naplno závodilo, bylo to dost o nohách a do toho úniku se mi dostat nepovedlo, protože odjel přes vrchol kopce - a i kdybych v něm byl, stejně bych tam nevydržel, s lidmi jako Guillaume Martin nebo Tim Wellens bych přes ty kopce vepředu asi nepřejel.

Měsíční tréninkové a závodní manko kvůli srpnovému zranění kolena je tedy stále znát?
Opravdu je to teď spíš trápení, protože forma není dobrá. Projevil se na ní v prvních dnech Vuelty i náš noční přesun autem z Flander, při kterém jsme si navíc zajeli 100 kilometrů, takže jsem se po 1 200 kilometrech na cestě dostal minulé pondělí na pokoj až ve čtvrt na pět ráno. A v devět už jsme museli jít na covid test.

Svým způsobem jste tedy byl rád, že Francouzi zakázali Vueltě nedělní etapu přes Aubisque a Tourmalet.
Přesně tak. (směje se)

A pokud odhlédnete od vlastních pocitů, bylo v pelotonu cítit i zklamání, že se tato v podstatě královská etapa nejela podle původního plánu?
Když jsme pak koukali na fotku, jak je Tourmalet zasněžený, tak spíš převažovala radost než zklamání. I tak byly v neděli na posledních kilometrech cílového kopce (Formigal) jen tři stupně a pršelo, takže jsme tam docela prochladli. Kdybychom jeli ten den na zasněžený Tourmalet, bylo by to asi ještě horší.

Vůbec je pro Vueltu letos nezvyklé velké množství deštivých a větrných dnů. I když jste na takové počasí zvyklý z cyklokrosů či jarních klasik, jak se vám závodí v těchto pozdně říjnových podmínkách?
Nebyla to zatím až taková tragédie a dlouho se to dalo zvládnou. Právě až v tu neděli se k dešti na posledních patnácti kilometrech přidala i velká zima a z 9 stupňů najednou padla teplota na 5 a potom na 3 stupně, což už byla trochu klepavka. Ale v předchozích dnech se to dalo zvládnout.

Předpokládám, že jednoznačně nejkrásnější etapou pro vás zatím byla ta čtvrtá, ve které jste významně pomohl ke sprinterskému vítězství Sama Bennetta.
Určitě. Ta etapa mi seděla. Protočil jsem si v ní nohy, protože se jelo hodně rychle a prvních 70 kilometrů bylo skoro pořád z kopce a po větru, takže celá ta etapa odsýpala. Na jejím konci jsme navíc udělali pro Sama krásný sprinterský vláček, který se povede jen málokdy, protože jsme tam byli vepředu úplně celý tým ještě dva kilometry před cílem. A Sam to pak zakončil výborným sprintem.

V jeho vláčku jste tentokrát pracoval před Dánem Morkövem, vrchním rozjížděčem Bennetta.
Byly tam zatáčky 500 a 300 metrů před cílem a Philipsen z UAE Emirates nás překvapil, že začal spurtovat hned za zatáčkou. Můj úkol byl přivézt Morköva do té druhé zatáčky, takže jsem chtěl odstoupit ze špice 250 metrů do cíle. Ale kvůli tomu, že už tam nebyl prostor a Philipsen vystartoval dříve, než jsme čekali, tak vlastně Bennett vyrazil za ním z mého háku.

Je to pro vás ve sprinterském vláčku Quick-Stepu poněkud neobvyklá pozice, že? V minulosti jste nejčastěji míval na starosti úseky mezi 1 500 a 1 000 metry před cílem.
To je pravda, ale takhle to teď vyšlo, i proto, že tu máme spoustu mladých kluků a spíš vrchařů, ale mě to nevadí. Dělám tuhle práci rád, baví mě. Jsou to i velké nervy, abyste byli ve správnou chvíli na správném místě, ten boj o pozice je obrovský a načasování hrozně důležité. Ovšem tím víc vás potom těší, když se všechno povede.

Před Vueltou jste si posteskl, jak moc jste litoval, že jste přišel o společnou týmovou radost z úspěchů na Tour. Čtvrteční vítězství s Bennettem vám to tedy alespoň trochu vynahradilo?
Jasně. Ale přece jenom, na Tour jsem mohl být v týmu, který se Samem vyhrál zelený trikot a na chvilku měl s Julianem (Alaphilippem) i žluťáka. To vás pak mrzí, že u toho nejste, taková Tour se nepovede každý rok. Ale už jsem otočil stránku, jsme tady na Vueltě a snažím se z ní vytěžit co nejvíc, dostat se zase do formy a zkrátit si tím zimu. Neumím si představit, že bych hned po Flandrech ukončil sezonu a jen odpočíval, to by pro mě psychicky nebylo ideální.

Jen tu má váš tým smůlu, že na rozdíl od Tour je i pro sprintera Bennettova kalibru vítězství v bodovací soutěži na Vueltě v podstatně nemožné, protože tady ji pravidelně vyhrávají vrchaři.
Bohužel. S tím nic neuděláme.

Když jste studoval profily druhého týdne, tak čtvrteční nebo páteční etapa by mohly být i klasikářské, co myslíte? 
Takhle nějak mi to vychází, ale samozřejmě to budou i etapy, které by mohly sedět Samovi Bennettovi, chceme je jet na něj. Já doopravdy nejsem teď v takové formě, abych klukům oznámil: Heleďte, já to dneska chci zkusit. V té 5. etapě mě podpořili a říkali mi, ať se zkusím do úniku dostat. Jenže já jim na rovinu tvrdil, že na to zatím nemám, abych tady bojoval o vítězství, protože jsem měl závodů od srpna hrozně málo. Ale cítím, že se to vážně zlepšuje, tak doufám, že se v průběhu třetího týdne dostanu na takovou úroveň, abych pronikl do úniku a něco z toho vytvořil a nebo abych se na nějakém dobrém cílovém dojezdu o něco pokusit. Teď to zatím nevidím reálně, beru však každý den i jako dobrý trénink.

Proto vám každý den na Vueltě pomáhá i směrem k další sezoně.
Právě. V neděli jsem taky mohl jít do grupetta dřív, ale chyběl mi jen kilák na vrchol druhého kopce, tak jsem se tam ještě snažil mačkat. Těsně přede mnou byl Froome, i on už odpadal, tak jsem si řekl: Zkusím se aspoň k Froomovi dostat a pak si to spolu sjedeme z kopce, což se mi povedlo. Bojuju sám se sebou, ale zároveň přemýšlím i o příští sezoně a o tom, abych šel do zimní přípravy v co nejlepší formě.

Jak vnímáte atmosféru na Vueltě? Jsou zakázaní diváci na mnohých stoupáních a v cíli, také ve Španělsku narůstají obavy z nárůstu nakažených a druhé vlny pandemie.
V některých městech, kterými jsme projížděli, bylo celkem dost lidí. Až mě to překvapilo. Odstup sice nedodržovali, ovšem na druhou stranu všichni měli roušky. Každý ví, že baskičtí fanoušci jsou jedni z nejbláznivějších fanoušků cyklistiky, aspoň trochu si to tedy chtěli užít. Ale je fakt, že celkově je diváků mnohem míň, než jsme zvyklí. Zatím rozhodně nemohu říkat, že bych si tu připadal nebezpečně, zvlášť když na startu a v cíli nesmí diváci vůbec. Do kontaktu s lidmi se nedostáváme a navíc nás pořád testují. V pondělí jsem měl už čtvrtý test na covid během osmi dnů.

Čtvrtý? Testují vás tedy i mimo oficiální termíny o volných dnech?
Já musel, protože řidič našeho kempru na Flandrech má manželku a dceru pozitivní. Byl jsem s ním předtím v kontaktu, proto jsem musel na dodatečné testy. Všechny jsem je měl negativní.

Určitě jste na dálku sledovali i vývoj na Giru. Joao Almeida v Itálii potvrdil, co jste o něm tvrdil už dříve. Tedy že je velikou nadějí Quick-Stepu do budoucna.
Jednoznačně. Samozřejmě nás všechny mrzelo, že o růžový dres přišel. Stelvio je asi pro náš tým prokleté a smolné, protože už v roce 2014 tam tehdy náš Urán přišel o Giro v souboji s Quintanou, když tehdy zrušili neutralizaci sjezdu. A teď i Almeida na Stelviu ztratil růžový dres. Ale napsal jsem mu pak zprávu, že na vše, co na Giru předvedl, musí být pyšný. V našich očích je to budoucím vítězem Grand Tour.

Velkou bojovnost a morální vlastnosti ukázal i tím, jak se rval až do samého konce. Nejen na Stelviu, ale i v sobotu Sestriere, kde ujížděl Keldermanovi, a při výborné závěrečné časovce.
Přesně tak. Bylo by hezké, kdyby stál v Miláně mezi třemi nejlepšími na pódiu, ale je čtvrtý, může si teď pověsit nad postel všechny dresy, které získal, a vzpomínat na nádherné Giro, protože pro něj to musel být neuvěřitelný zážitek.

Pro české fanoušky bylo takovým zážitkem pro změnu etapové vítězství Josefa Černého.
Pepa mi udělal obrovskou radost, že se mu to povedlo. Všichni víme, že bojoval na Giru i o smlouvu. Tím víc je důležité, že se mu povedl takový životní úspěch. Platí za výborného časovkáře a závoďáka, co má sílu a tah. Je jen dobře, že tyhle své vlastnosti takhle prodal v úniku. Doufám, že tím přesvědčil o své výkonnosti nějaké dobré týmy.

Zároveň ukončil pětileté čekání na další český etapový triumf na Grand Tour, které trvalo od vašeho vítězství v Le Havru 2015.
Ani jsem si to nejdřív neuvědomil, že už uteklo pět let od chvíle, co jsem něco vyhrál na Grand Tour a co Češi něco vyhráli. Tak jsem jen rád, že to Pepa prolomil.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...