Po zrušení klasiky Paříž–Roubaix si řekl o nominaci na Vueltu, se kterou původně v plánu sezony nepočítal. Nejdřív tu trpěl. Potom se rozjížděl. A ve 14. etapě, na 203 klasikářských kilometrech do Ourense, bojoval Zdeněk Štybar ve skupině uprchlíků o etapové vítězství.
Bylo blízko, že?
Udělal jsem při spurtu trochu školáckou chybu a nechal se zavřít. Což mě mrzí. Ale kdybyste mi před dvěma týdny řekli, že pojedu v takhle těžké etapě s tak kvalitními soupeři v úniku o vítězství, nevěřil bych a samozřejmě bych to bral.
  |
Tehdy jste mi o první etapě letošní Vuelty vyprávěl, že byla pro vás dokonalou popravou.
Právě. Tehdy jsem odpadal mezi prvními deseti lidmi z balíku. Úvodním týdnem jsem se protrápil. Až koncem druhého týdne jsem se začínal cítit líp. Dnes už jsem mohl normálně fungovat. Ale když jsem se rozhlédl, jací lidé se mnou jedou v úniku, pomyslel jsem si: Nemohl jsem si vybrat o moc těžší skupinu.
Na druhou stranu to byla skupina, která měla velkou šanci, že si dokáže udržet náskok před pelotonem, ne?
Přesně tak. Snažily se nás dojíždět tři týmy (Astana, Bora, Total Direct Energie) a nepovedlo se jim to. Dobře jsme v úniku spolupracovali, nikdo se neulejval, všichni jsme se točili a jeli jsme šeredně rychle.
Měl jste tuto etapu vytipovanou, že se v ní o únik pokusíte?
Říkal jsem si, že v ní mám na únik z těch tří etap od středy do pátku největší šanci. Už v nedělní etapě na Angliru jsem cítil, že se mi jede líp. V úterní časovce jsem se ani na tom závěrečném strmém kopci necítil špatně. Tak jsem si pomyslel: Dneska bych to mohl zkusit.
Štybar v časovce při závěrečném stoupání na Ézaro:
Time trial madness #LaVuelta20 蘭 #TheWolfpack
— Zdenek Stybar (@zdenekstybar) November 3, 2020
Photo; @GettySport pic.twitter.com/E8Hy4xOVW3
O únik však byl tentokrát obrovský souboj.
Nejdřív odjela skupina asi dvaceti lidí a potom další. Říkal jsem si: To se už nesjede. Ale Mitchelton tu skupinu sjel. Jeli jsme pořád nahoru dolů, fakt zostra. Pak odjeli Wellens se Solerem a já si za nimi na takové kilákové stojce společně s Van Baarlem doskočil. Byli jsme i s Woodsem v pěti a pak si k nám ještě dojeli dva kluci z Cofidisu a Sunwebu (Perichon a Arensman).
Celou hodinu trvalo, než se tento únik vytvořil.
A v té první hodině jsme měli rychlostní průměr 50 km/h, i když tam nebyl ani metr roviny.
Však jste ve 14. etapě předstihli i nejrychlejší časový itinerář, který pro ni organizátoři vypsali.
Zrovna jsem na to koukal. Měli jsme v ní průměr 44 kilometrů za hodinu na 203 kilometrů, i když měla 3200 výškových metrů. Rychleji jsme už ani jet nemohli. Už jen to, že se za námi při pokusech sjet únik odpálily v balíku tři týmy, o něčem svědčilo.
Ta vaše skupina byla zároveň i zkušenost sama. Když si odmyslíte mladého Arensmana ze Sunwebu, měl každý z vás na kontě nejméně šest závodů Grand Tour, o vyhraných etapách ani nemluvě.
Jo, říkal jsem si, že je to síla. Jsem rád, že jsem s klukama ty kopce přehopsal a mohl jsem do závodu promluvit.
Při nájezdu na poslední vrchařskou prémii třetí kategorie spadl 25 kilometrů před cílem váš náskok před pelotonem na minutu a půl. Neobával jste se, že vás přece jen sjedou?
Věděl jsem, že za námi to v tu chvíli sjíždí Total. Ale cítil jsem, že jsme se předtím na ten závěrečný kopec trochu šetřili. Zato v něm jsme pak jeli tvrdě. Tři kilometry před vrchařskou prémií nastoupil Soler a ten když se do toho v kopci opře, tak se nezastavuje. To samé Woods. V tu chvíli jsem uvěřil, že nás nedojedou. A potom jsem to slyšel i ve vysílačce.
Že peloton vaše nahánění vzdal...
Jo, hlásili mi, že se balík zastavil, protože už v něm neměl kdo tahat.
Ve sjezdu z prémie jste sám nastoupil a chvíli jste jeli před ostatními se Solerem, než vás dostihl Wellens. Doufal jste, že o etapu si to rozdáte jen vy tři?
Chtěl jsem se v tom sjezdu o něco pokusit. Včera, když jsem tuhle etapu detailně zkoumal, myslel jsem si, že ten sjezd bude techničtější, což by byla má výhoda. Ale nebyl. Přesto jsem v něm odpáral tři lidi. Aspoň nějaký stres a tlak jsem u nich vyvolal. Věřil jsem, že kdybychom přijeli do posledního kilometru jen s Wellensem a Solerem, měl bych z nich největší šanci.
After spending the long #LaVuelta20 stage 14 in the break, @zdenekstybar claimed our squad's 35th top 3 finish of the season in the World Tour ranks: https://t.co/Osy7sQsrsp
— Deceuninck-QuickStep (@deceuninck_qst) November 4, 2020
Photo: @GettySport pic.twitter.com/MWREi7p3sM
Jenže další trojice vás opět dostihla, do závěrečného mírného stoupání jste najížděli v šesti. Načež atakoval Wellens a vy jste nebyl zrovna v ideální pozici.
Když Wellens do zatáčky nastoupil, nejdřív mě tam trochu bloknul Van Baarle. Nemohl jsem hned reagovat, ale pořád to ještě nebylo ztracené. Chtěl jsem jít po něm hned za tou zatáčkou. Bohužel, nešlo to, protože jsem zůstal za Solerem a nemohl se hnout. Škoda. Kdybych měl v tu chvíli lepší pozici, třeba jsem vítězství urvat mohl. Ačkoliv na druhou stranu Wellens byl dneska od začátku etapy hodně silný.
I třetí místo je pro vás určitě cenné. Sám jste říkal, že před zimní přípravou potřebujete naladit do pozitivna.
A tenhle výkon mi rozhodně pomůže. Po prvním týdnu jsem na Vueltě tápal, co se to se mnou děje. Vůbec jsem nechápal, proč jsem na tom tak špatně. Přemýšlel jsem, jestli je to kvůli tréninkovému manku nebo kvůli tomu, že jsem pak jel hodně jednorázovek po sobě. Takhle zle jsem se na Grand Tour v prvním týdnu vážně nikdy netrápil. Pořád jsem to v hlavě pitval a s trenéry a doktory taky. Takže to dnešní třetí místo mi dodá spoustu motivace i na příští rok.
Ještě nějaký únik na Vueltě zkusíte?
Nejsem si úplně jistý, kde by to šlo. Zítra se budeme snažit jet na hromadný spurt na Sama Bennetta a v pátek to s ním možná zkusíme taky. Sobotní etapa je pak vrchařská. Už moc šancí pro můj únik nevidím.
Ale nikde není řečeno, že Bennett přejede všechny ty kopce a kopečky.
Samozřejmě. Uvidíme, jak se etapy budou vyvíjet. Počasí nevypadá úplně dobře. Pokud se ještě otevře nějaká možnost, o něco se pokusit mohu.
Možná se zítra či pozítří ve zvlněných etapách o něco pokusí také Ineos a Education First, aby snížili ztrátu na Rogliče.
Asi jo, i když zítra by nám měl foukat celý den protivítr a v závěru etapy má pršet, takže asi moc příležitostí mít nebudou. Možná další den. Ale spíš dostanou jedinou šanci až v sobotu, kdy má v té těžké horské etapě celý den pršet. A každé tělo reaguje jinak.
