Pondělí 22. dubna 2024, svátek má Evženie
130 let

Lidovky.cz

Sport

Těsný bronz, který nakopne. Jakubu Vadlejchovi chyběly ke stříbru čtyři centimetry

Nejlepší oštěpaři MS v Eugene. Zleva Ind Čopra, Grenaďan Peters a Čech Vadlejch. foto: ČAS / Soňa Maléterová

Mohl si dopřát bujaré oslavné gesto, vždyť právě získal medaili z mistrovství světa. Jakub Vadlejch místo toho opouštěl oštěpařský sektor v Eugene se zamyšleným výrazem.
  20:36

Radost z bronzu a hodu 88,09 metru se v něm mísila se zklamáním, že stříbro ztratil o čtyři centimetry. I v momentě, kdy přijímal gratulaci od trenéra Jana Železného, ve tváři signalizoval: Díky, ale mohlo a mělo to být lepší.

„Mám nejvyšší cíle a věřím, že jednou budu na bedně na nejvyšším stupínku,“ vysvětlil své rozpoložení.

Smělé plány? Ano. Ale rovněž proveditelné. Třeba už za měsíc, kdy se oštěpaři střetnou na mistrovství Evropy v Mnichově. Vadlejch tam pocestuje jako jeden z hlavních adeptů na vítězství.

„Natrénováno mám ohromně. Teď si dám od závodění chvíli pokoj, ale na Evropě chci být v top formě. Chci klukům zavařit a znovu bojovat o medaili,“ věří si.

Vzhledem k tomu, že tato slova pronášel se sotva hodinu starou plackou z mistrovství světa na krku, projevil obdivuhodnou ctižádost. Jen co splnil jednu výzvu, už přemýšlel nad další. S ještě větším odhodláním, neboť stále nedosáhl svého ultimátního cíle: zlaté medaile z vrcholné akce. Na loňských hrách v Tokiu i na světovém šampionátu v Londýně 2017 bral skvělé stříbro.

Talent, co vyzrál

V noci na neděli v Eugene rovněž sahal po druhém místě, než jej olympijský vítěz Níradž Čopra z Indie o zmíněné čtyři centimetry srazil na bronzovou pozici. Přesto Vadlejch zkrášlil svou bilanci z posledních čtyř vrcholných akcí na dvě stříbra, jeden bronz a páté místo.

„Vyzrál, a i kdyby se mu do konce života nic nepovedlo, tak je stejně jedním z mála atletů, kteří něco dokázali. Věřím, že když zůstane zdravý, tak ho ještě pár hezkých roků čeká,“ chválí svěřence Železný.

Přitom Vadlejch dlouho platil za talentovaného oštěpaře, který svůj potenciál právě na nejdůležitějších závodech neumí zažehnout. „Bylo to pro mě složitější, ale moc mi pomohla práce s psycholožkou, s paní doktorkou Sládečkovou,“ líčí Vadlejch. „Teď přijedu na velkou akci a opravdu cítím, že přišel den, kvůli kterému celý rok trénuju. Cítím za sebou tu enormní dřinu. Samozřejmě mi pomáhají i léta zkušeností. Za poslední roky házím jedny z nejlepších výkonů na velkých akcích. Věřím, že v tom budu pokračovat.“

Při dalším snažení – minimálně na světové scéně – se však musí potýkat s čím dál kvalitnějšími soky. Výkonem z Eugene 88,09 by před třemi roky na mistrovství světa v Dauhá i loňské olympiádě bral zlato, teď získal bronz. A šampion Anderson Peters z Grenady, který titul obhájil, se dokonce třikrát dostal za hranici 90 metrů. „Proto jsem ani 88 metrů nebral jako jistotu medaile. Pořád jsem byl ve střehu, snažil jsem se udržovat hlavu nahoře a hnát se kupředu,“ přiblížil Vadlejch. „Výkonnostní vzestup je obrovský, za poslední roky se úroveň ohromně zvedla. Vždycky říkám, že pro disciplínu je to skvělé, je pak o to sledovanější.“

Tento trend si totiž opět přeloží do své nátury, podle níž je úspěch v nabitější konkurenci hodnotnější. Vadlejch na medaili z Eugene měl zálusk už dlouho dopředu. Byť o ambicích hovořil zdrženlivě, uvědomoval si, že v 31 letech dozrál do ideálního věku.

Především zůstal zdravý, což se mu v poslední době příliš nedařilo. Zejména díky pevnému tělu a kvalitní přípravě mohl zahájit letošní sezonu skvostným výkonem 90,88. „Na medaili jsem si upřímně věřil,“ prozradil v Eugene, když už ji měl pevně v moci.

V dobrém rozpoložení

Úkolem se však neužíral. Když dva dny před startem soutěže hovořil v dějišti s českými reportéry, působil uvolněně. V pohodě se udržel, přestože v areálu Oregonské univerzity strávil téměř dva týdny, které vyplňoval hlavně odpočinkem. Nepřemohl jej ani stesk po domově, kde zanechal manželku i v dubnu narozenou dcerku Emmu.

Nastavení klidného válečníka ukázal Vadlejch už v kvalifikaci, v níž limit pro postup do finále 83,50 zdolal hned na první pokus. „V den finále jsem se cítil znovu dobře, v rozcvičování jsem házel lehkými hody za 80 metrů, což u mě není úplně běžné,“ popsal začátek cesty k bronzu.

Výtečně navázal i v ostrém závodě. Po tradičním rozběhu, který odstartoval několika výbušnými krůčky na místě, se napřáhl a zabodl oštěp do vzdálenosti 85,52. Super základ, máme jistotu užšího finále, pomyslel si v ten moment Železný na tribuně.

Poté seběhl dolů na úroveň dráhy a přes zábradlí předal svěřenci čerstvé rady. Ty zabraly. Vadlejch se zlepšil na 87,23 a ve třetí sérii si stanovil maximum o hodnotě 88,09.

Mezi hody přecházel po sektoru spokojeně, neboť figuroval na druhém místě. Vedl Peters, který hned prvním pokusem ohromil výkonem 90,21. Jenže ve čtvrté sérii se před českého reprezentanta dostal vlasatý Čopra, šampion z Tokia. Když výsledková tabule ukázala, že se Ind posunul na druhé místo o čtyři centimetry, stadion Hayward Field, napjatě sledující oštěpařské klání, výmluvně zahučel.

Vadlejch se snažil zareagovat, ale svůj zápis už nezlepšil. „Trochu mi došly síly. I když jsem se snažil na sebe tlačit dál, už jsem to nedal. Atletika je bitva centimetrů a setinek, kterou jsem tentokrát prohrál,“ uznal.

V Eugene v ní sice neuspěl, ale hned si předsevzal, že příště bude ještě lepší: „Tenhle výsledek mě zase nakopne do další dřiny.“

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!