Doma v play off máte už třináct zápasů bez porážky. Věříte, že série skončí už v pondělí?
Teď rozhodně na nějaké konečné skore 4:0 nemyslím. Je to hrozně vyrovnané. Pardubice mají kvalitní tým a můžou zase dvakrát vyhrát tady. Soustředíme se na neděli, když se podaří tohle utkání vyhrát, je velká šance uspět i v pondělí.
Překvapilo vás něčím finále?
Určitě mě překvapilo to, že v obou zápasech padly laciné góly, Rozhodně jsme nečekali, že bychom mohli v Pardubicích dát pokaždé pět gólů.
Myslíte, že se Pardubice dají až moc lehce vyvést z míry?
Vím, jak je koncentrace důležitá, psychika hlavy, to odvádí pár procent z výkonu dolů. Když se cítí ukřivdění, tak je to voda na náš mlýn.
Už proto, že jste dokázali první zápas otočit, dá se mluvit o vaší větší psychické odolnosti?
Určitě. Máme většinu týmu stejnou z minulé sezony. To je hrozně důležité, protože víme, jak jsme loni dokázali vyhrát. To jsme ve finále jen osm minut vedli. Jinak to bylo vyrovnané, nebo jsme prohrávali. Nikdy se nevzdáváme.
Co rozhodlo ve váš prospěch v prvních dvou zápasech?
Určitě byl vidět rozdíl v efektivitě zakončení. Jsme víc produktivní. U nás dávají góly tři lajny, na straně Pardubic to je hlavně jejich první pětka. Když se jí nevede, tak ty ostatní sice dokáží přispět, ale nerozhodují.
Cítíte, že by se na vás Pardubice nějak zvlášť zaměřovaly?
To ani ne. Jen jsem vypozoroval, že domácí trenér Říha střídal své pětky podle nás. Oni měli výhodu domácího týmu, takže mohli jít na led jako druzí.
Před zápasem si s pár spoluhráči dáváte panáka vodky. To je na povzbuzení nebo na uklidnění?
To je spíš taková tradice nás několika starších hráčů. Když jsem hrál na Kladně, tak jsme si před zápasem a o přestávkách dávali malý panáčky rumu. Ve Finsku žvýkají o třetině tabák a plivou hnědé sliny do kelímků. Někdo si zase rozprašovačem stříká do pusy Alpu s cukrem. Je to všechno forma uvolnění. V tu chvíli je panáček i rituál na povzbuzení. Je toho tak malé množství, že se nemůže nijak projevit.
