Skupina čínských aktivistů spočítala, že během roku před olympiádou došlo k 428 případům zcela svévolného zatčení lidí za jakoukoli formu "disharmonie" s režimem.
| Bush zkritizoval Čínu | |||
| Pouhý den před zahájením olympijských her v Pekingu americký prezident George Bush otevřeně zkritizoval Čínu za stav lidských práv. V projevu v thajském Bangkoku Bush vyzval čínský komunistický režim, aby Číňanům zajistil více politických a náboženských svobod. Návštěva Thajska je Bushovou poslední zastávkou před Pekingem, kde se americký prezident v pátek zúčastní zahájení olympijských her. "Amerika se staví ostře proti tomu, že Čína zadržuje politické disidenty, zastánce lidských práv a náboženské aktivisty," řekl Bush. Podle něj se Spojené státy staví za svobodu tisku a shromažďování v Číně ne proto, aby oponovaly čínské vládě, nýbrž proto, že Číňané potřebují víc svobody. Tu země potřebuje, aby plně využila veškerý potenciál, který má. Bush ale zmírnil svou kritiku na adresu Pekingu pochvalou například ekonomických reforem. | |||
"Pokaždé, když přijedete do Číny a sledujete předkládaný utěšený obraz, měl bystě vědět, že jen deset kilometrů od Pekingu političtí vězni režimu nebývale trpí za sebemenší pokrok ve společnosti a za rozvoj lidské civilizace," napsal Che v otevřeném dopise šéfovi MOV, který se mu podařilo propašovat z vězení.
Che Te-pchu se v roce 1998 podílel na zakládání nepovolené Demokratické strany Číny a v roce 2003 byl odsouzen za údajné podněcování ke svržení režimu k osmi letům vězení poté, co se na internetu vyslovoval pro reformy a demokracii ve své zemi.
Organizace Čínští ochránci lidských práv (CHRD) dnes obvinila pekingský režim, že jen za posledních 12 měsíců před olympiádou svévolně zatkla 428 lidí a bez soudu je zadržuje v neoficiálních věznicích a pracovních táborech. Z toho nejméně ve 44 případech prý byli zadržení i mučeni.
Aktivista Čchen Ning-pao podle CHRD ve vězení zemřel, protože mu bylo půl roku odpíráno lékařské ošetření. "Tato forma porušování lidských práv vyžaduje obzvláštní pozornost," zdůraznila organizace ve svém prohlášení. Vláda podle ní ve stejném období dále omezovala svobodu slova a vyjadřování na internetu a netolerovala prakticky žádná protestní shromáždění.
Řada autorů kritických k režimu byla odsouzena za údajné podněcování proti státní moci. Dvě čínské aktivistky, které se počátkem týdne zúčastnily protestu obyvatel vystěhovaných kvůli olympiádě bez náležité náhrady, byly v noci na dnešek zatčeny policií ve svých bydlištích a odvedeny k výslechu. "Zatkli mě, protože jsem mluvila se zahraničními novináři," stačila říct agentuře AP jedna ze zatčených, než jí policie vzala mobilní telefon.
Skupinka tří zahraničních demonstrantů, která ve středu na náměstí Ťien-an-men protestovala z křesťansko-náboženských pozic proti čínské rodinné politice jediného dítěte a nucení k potratům při dalších těhotenstvích, dnes na stejném místě demonstrovala za náboženskou svobodu v Číně. Trojice byla opět zadržena čínskou policií, když modlitbou zahájila tiskovou konferenci před mauzoleem čínského komunistického předáka Mao Ce-tunga.
"Jsme tu kvůli pokojné modlitbě," volal jeden z účastníků, když jej policisté odtahovali pryč. Další policisté se snažili odblokovat zahraniční novináře, aby scénu nemohli natáčet. Podle agentury Reuters roztahovali deštníky před objektivy kamer a rukama chytali za mikrofony.
Čínské bezpečnostní orgány dnes vypověděly ze země jinou skupinku zahraničních demonstrantů, dva Američany a dva Brity, kteří ve středu před olympijským stadionem vyvěsili na sloup elektrického osvětlení transparent s nápisem Svobodu Tibetu.
