Útočník Julien Sprunger se v zahajovacím utkání olympijského turnaje znovu postaví soupeřovu forvardovi Davidu Backesovi, který ho před necelým rokem nešťastným atakem málem doživotně usadil na invalidní vozík. Sprunger však bere celou záležitost s nadhledem a dopředu avizoval, že rozhodně nemá v plánu se mstít.
Od incidentu při vzájemném souboji Američanů se Švýcary na loňském mistrovství světa uběhlo 289 dnů. Sprunger tehdy hrál poslední utkání proti USA, které si bude navždy pamatovat. Přišel v něm totiž okamžik, kdy vše špatné, co se mohlo najednou stát, se také stalo. Švýcar se v rychlosti snažil zachytit křížnou přihrávku, což se mu ale nepodařilo a přitom upadl.
Ve snaze získat puk se ale rychle zvedl a sotva získal opět stabilitu, přišel Backesův tvrdý zákrok a následný pád na hrazení. Sprunger zůstal ležet s bolestivou grimasou ve tváři, pár vteřin poté se ho zmocnila panika a křičel z plných plic. Při nakládání na nosítka totiž necítil nohy a ruce.
"Nemohl jsem s nimi hýbat, už jsem přemýšlel o invalidním vozíku," připustil Sprunger pro server IIHF.com. "Bylo to těch nejdelších deset minut mého života. Myslím, že jsem vlastně ani nepřemýšlel, ale panikařil. O deset minut později už se hybnost mých rukou a nohou začala obnovovat," dodal třiadvacetiletý hokejista.
Dobře si uvědomuje, že měl opravdu velké štěstí. "Bylo to nepříjemné zranění. Musel jsem podstoupit větší operaci, aby mi dali dohromady zlomený čtvrtý a pátý krční obratel," připomněl. Výhrou je pro něho už jen to, že může žít plnohodnotný život. Navíc však znovu hraje. "Hrát na olympiádě, navíc hokejový turnaj v Kanadě, to je něco speciálního. Může se to poštěstit jednou v životě. Zápas proti USA je pro mě něčím velmi zvláštním," prohlásil Sprunger.
Odplatu na hráče St. Louis ale nechystá. "Od toho incidentu jsem s Backesem nemluvil, ale rozhodně nevyužiju zápas k tomu, abych mu to vrátil. Je to jen hokej," ujistil Sprunger, byť pro něho zápas nemusí být snadný po psychické stránce. "Dělal jsem nějaká mentální cvičení; o tom návratu, setkání s Američany i s tím samým hráčem. Ale nemám z toho žádné obavy, jsem připravený," dodal odhodlaně.
ZÁKROK BACKESE NA SPRUNGERA:
V těžkých chvílích, kdy neměl na hokej příliš myšlenky, mu pomohl i přístup švýcarského kouče. Den po operaci mu trenér Ralph Krueger řekl, že první zápas Švýcarů na olympiádě bude proti týmu USA a že hrát v tom utkání by mohlo být dobrým cílem. "Nebyla to zrovna první věc, na níž jsem myslel, ale potěšilo, že mluvil takhle," vzpomínal Sprunger.
Na led se nakonec vrátil ještě s předstihem oproti původním prognózám. V polovině listopadu nastoupil v dresu Fribourgu ve švýcarské nejvyšší soutěži a šlo o nadmíru povedený návrat. "Byl jsem nervózní, i když jsem neměl za celou dobu žádné komplikace. Nebyl jsem si však jistý, co se stane. Když však vhodili puk, tak jsem se nebál a vše fungovalo jako dřív.
A hned při prvním střídání jsem dal gól, takže to byl perfektní comeback." Na olympiádě chce Sprunger uspět i kvůli kouči Kruegerovi, jenž po hrách svou funkci po dlouhých 13 letech opustí. Švýcaři však mají ve skupině vedle Američanů ještě dalšího zámořského giganta Kanadu a Norsko. "Myslím, že naše skupina patří k nejtěžším. Ale je pro nás dobré, že jsme outsidery.
Neříkám, že jsme přijeli bojovat o zlato, ale máme dobrý tým a můžeme porazit kohokoliv. Chceme do čtvrtfinále a pak kdo ví, co se může stát. Jsme hrdí, že tu jsme. Chceme vyhrávat pro trenéra, pro nás a pro celou zemi," řekl Sprunger.
