Fantastická Vondroušová. Ve finále proti Džábirové zářila a je šampionkou Wimbledonu

Vondroušová se stala čtvrtou grandslamovou šampionkou v historii samostatného Česka, navázala na rovněž wimbledonské tituly Jany Novotné (1998) a Petry Kvitové (2011 a 2014), naposledy slavila Barbora Krejčíková na předloňském Roland Garros.

Levoruká rodačka ze Sokolova v předchozích čtyřech účastech v All England Clubu vyhrála jediný zápas, ale letos se prakticky z ničeho nic nastartovala k famózní jízdě.

Poradila si třeba s 12. nasazenou Ruskou Kuděrmětovovou, Chorvatkou Vekičovou a krajankou Bouzkovou, mezi nejlepší osmičkou vyřadila čtvrtou hráčku žebříčku Američanku Pegulaovou, v semifinále předčila Ukrajinku Svitolinovou a v sobotu odpoledne vyzrála i na favorizovanou Džábirovou. Stala se první nenasazenou vítězkou v historii turnaje.

„Vůbec nevím, co se právě děje. Je to neuvěřitelné,“ radovala se Vondroušová po zápase. „Minulý rok jsem touto dobou léčila zranění, je skvělé, že letos tady stojím, tenis je šílený.“

„Chci poděkovat všem, kteří sedí v mém boxu. Jste úžasní. Moje sestra dokonce pláče.“ Po zápase nezapomněla ani na sázku s trenérem Janem Hernychem, který slíbil, že pokud jeho svěřenkyně vyhraje Wimbledon, nechá si udělat tetování. „Asi půjdeme už zítra,“ smála se Vondroušová.

Po porážkách ve finále Roland Garros 2019 a olympijských her v Tokiu tak v ostře sledovaném duelu na třetí pokus uspěla a ve 24 letech dosáhla na dosud nejvýraznější úspěch v kariéře.

39 fotografií

Už si oblíbila travnaté dvorce, v zápasech na ještě nedávno proklínaném povrchu našla zalíbení, pochopila, jak využít své zbraně v podobě pestré nabídky řešení. Zlepšení předvedla i přítomným legendám Martině Navrátilové a Janu Kodešovi, který jí fandil přímo z její lóže.

Šikovnost ukázala Vondroušová už během první výměny finále, když Džábirovou překvapila na milimetry přesným lobem. Jenže více radosti zpočátku neprožívala. Během prvního gamu na podání musela likvidovat dva brejkboly, úspěšná byla jen v jednom případě a rychle ztrácela 0:2.

S reakcí na nepříznivý vývoj dlouho nečekala, přesnou a důraznou hrou začala soupeřku nutit k chybám a manko smazala. Následující vyrovnanou pasáž utkání Češka zvládla lépe takticky a po zásluze srovnala na 2:2.

Jenže pak přenechala iniciativu protivnici, uhrála jen jedinou z devíti výměn a opět se musela vypořádávat se ztrátou, tentokrát 2:4.

Ani dalším škobrtnutím se ale nenechala vyvést z míry. Nejdříve čistou hrou vzala Tunisance podání a snížila na 3:4, pak poprvé v zápase bez větších potíží uhájila servis a srovnala na 4:4.

Navíc tentokrát nepolevila. Naopak. Dále předváděla sebevědomý výkon, v souboji dvou technických hráček měla mírně navrch. K tomu Džábirová tropila víc a víc nevynucených chyb.

I díky přesněji seřízeným mířidlům Vondroušová slavila třetí zisk podání sokyně, načež čistou hrou potvrdila skóre setu na konečných 6:4. A zatímco Češka mířila se zaťatou pravačkou spokojeně na lavičku, rozhozená Tunisanka spěchala do útrob stadionu.

Zpočátku druhého dějství pokračovala tenistka 1. ČLTK Praha ve skvostné jízdě a bleskově si vypracovala výhodu brejku. Džábirová ovšem nesložila zbraně a po vzoru své finálové oponentky okamžitě odpověděla: srovnala a otočila. K tomu zvládla ještě odskočit.

Ztráta 1:3? Pro Vondroušovou nic neřešitelného. Češka opět postupovala podle osvědčeného receptu, který zabíral na neduh v podobě manka dvou her. I tentokrát se vrátila zpátky.

Vzdor Tunisanky definitivně zlomila za stavu 4:4, když pošesté v zápase ukořistila její podání.

Během vedení 5:4 šla servírovat, naprosto klidná si vypracovala tři mečboly. Při prvním ještě zakolísala, když předvedla dvojchybu, druhý už proměnila po mrštném přesunu k síti. Zahrála vítězný míč a samou radostí se svalila na trávník.

Džábirová se po třetím prohraném grandslamovém finále jen těžko bránila slzám. „Nebudu moc hezká na fotkách,“ zavtipkovala. Přesto z ní tryskalo zklamání: „Je to nejbolestivější porážka v kariéře.“