Jak se vyznat?

Jak se vyznat v problému Šumavy? Nevím, ale v prvé řadě je třeba si říci, zda jde o hospodářský les anebo o chráněné území. Pokud jde o park pak jsou řeči o sekeře čí pile zbytečné i od profesora. Při vší úctě k němu, je z generace lidí, jejichž světonázorem bylo, že je třeba si přírodu podmanit a ochočit a konkurenční živočichy vybít. Druhým hlediskem proč nevěřím lesníkům je, že jsou to "průmyslníci", pro ně není les příroda, ale fabrika. Zájmy většiny lesníků jsou ekonomické, na rozdíl od přírodovědců z univerzit, a těm věřím já. Který přírodovědec říká, že na Šumavu se musí s pilou?

Ŕeakce

Na Šumavě žiji od roku 1968. Dlouhou dobu jsem vykonával funkci starosty obce, která vlastní více než 100 ha lesa. A tak jako miluji vodu, tak miluji i les. Ale pokud si uvědomíme, že v souladu s přírodou chce žít i člověk, tak každý, i když to je přírodovědec, musí uznat, že některé lesní partie potřebují i lidský zásah. Buď tyto oblasti zanecháme zcela přírodě a nebudou tam žít lidé, nebo se budeme snažit žít v souladu mezi přírodou a člověkem. Vědecké činnosti si považuji, ale i mezi přírodovědci se nacházejí takoví, které musím řadit k ekoteroristům. To jsou tzv. "ochránci" přírody, kteří z různých důvodů, jistě ne vždy nezištných, této neobyčejně škodí. A velice mne mrzí, že mizí starý a věky osvědčený tzv. SELSKÝ ROZUM. Začněme konečně myslet hlavou, ještě není úplně pozdě. Plně souhlasím s profesorem Pačesem.       Antonín Mack

Pane profesore ?

Vaše citace "Mávnout rukou nad tím, že nevadí, když na Šumavě hynou dokonce šest set let staré smrky, po rozpadu lesa degradují lesní půdy, zaniknou kontinuálně se vyvíjející lesní společenstva a lesní prostředí, je stejné barbarství, jako třeba nechat povodní spláchnout Karlův most a hovořit o kladném vlivu takové disturbance na kulturu národa. To vše jen z ideologických pohnutek", je nepřijatelná.Šest set let staré smrky hynou přirozenou cestou, degradace lesní půdy vzniká z důvodu tvrdé těžby dřeva, suché, později spadené suché stromy svou dřevní hmotou vytváří podmínky pro zlepšení biodiverzity krajiny a Vaše přirovnání o spláchnutí Karlova mostu povodní, je zcela mimo.  Již Aristoteles prohlásil ověřenou moudrost "Příroda nic nedělá bezúčelně".

Proboha živého ,

tohle snad inteligentní člověk nemůže tvrdit . Byl jsem svědkem , kdy brazilský president  Lula da Solva osobně zakázal vykácet cca dvacet tisíc ha amazonského pralesa u ohbí amazonky s nějakým menším tokem . A to ten pan president neměl u sebe ekology ale lesníky . Proboha lidi , přece celá Šumava a já ji dobře znám už padesát let není žádnou divočinou ale hospodářský pěstovaný les po,mnoho staletí . Tak na co si tady chcete hrát ?

Pane profesore,

neštěstím Šumavy je, že se stala bojištěm dvou fundamentalistických táborů. A s politováním konstatuji, že Vy jste aktivistou jednoho z nich. Koncept „nezasahování“ i dogma „lesu rozumí jen (ti správní) lesníci“ jsou stejně nesmyslné a škodlivé.Vaše generace lesníků má na svědomí horské lesy na opačném konci republiky. V rámci tzv. imisní kalamity byly v Krkonoších a Jizerských horách před nějakými 35ti lety holosečně zlikvidovány téměř všechny porosty v mýtném věku. Tenkrát jsem nepotřeboval zelené, abych pochopil, že v krizových situacích se lesník stará především o dřevo, a to mnohdy na úkor budoucnosti lesa. Vřele souhlasím s koncepcí obnovy původní struktury lesa, ale co jste proto tenkrát a tam udělali? A vzal jste někdy někoho z těch, kterým dnes poskytujete své rady na Šumavě, třeba na Kouli v Krkonoších, abyste mu ukázal, jak vypadá po půlce lidského života výsledek léčby lesa dřevorubeckou sekerou?Mezi vyhlášením NP Šumava a vstupem Strany zelených do vlády uplynulo více než 10 let. Co se za tu dobu na Šumavě opravdu udělalo pro obnovu původního lesa? Nebylo to náhodou tak, že odborné veřejnosti se nastavil bohulibý Plán péče a mezitím z lesů (s Vaším požehnáním) mizelo to nevzácnější dřevo?Myšlenku, že divočina je ideálem frustrovaného městského intelektuála opakujete ve svých textech již poněkolikáté. Ale vyjádřil jste se už třeba k záměru vykácet v I. zóně NP koridor pro tzv. Klausovu lanovku?

Vedci lesni

10% modrinu, 12% dubu, 20% tamhle toho, 30% tady toho a mame to spravne slozeni lesa. Nez zase za 50 let zjistime, ze jsme nekde udelali chybu, ze soudruzi?

lesníci

Jsou především taky hospodáři.Navíc asi jako není jedinej správnej názor na ekonomii není jedinej správnej názor v ekologii.V případě NP Šumava věřím víc přírodě než lidem.

Pane profesore

po dlouhé době konečně normální rozumný názor . Děkuji vám za něj . Prošel jsem snad celý svět a viděl tolik podivuhodných experimentů ( nejvíce v amazonii ) , kde se páchají neuvěřitelná zvěrstva na přírodě - že si myslím , aby v naší kultivované krajině po snad tisiciletí , byla péče o lesy svěřená těm , kteří svému řemeslu dobře rozumí a cvoky je v zájmu státu nutno eliminovat . Před asi měsícem jsem o tomhle našem problému mluvil s jakýmsi  podnikatelem v těžbě dřeva na německé straně Šumavy a ten byl z těch naších tzv. ekologů nadšen . Říkal , že jim tohle divoké řádění na naší straně parádně zvyšuje zisky v prodeji dřeva . Co více k tomu dodat ? Jenom sentenci Wericha o tom ať každý je tím čím je a dělá to co umí ! Pane profesore ještě jednou díky .