Rozkol v brémské pobočce AfD vedl k tomu, že vznikla dvě regionální vedení strany, která se vzájemně neuznávají. Každé vedení předložilo v Brémách svou kandidátku, o které tvrdilo, že právě jejich listina je jediná možná. Městský volební výbor ale před týdnem obě kandidátky odmítl s tím, že není jeho povinností zkoumat, který z dokumentů je legitimní. Proti tomuto rozhodnutí se obě znesvářená vedení odvolala.
Zemský volební výbor rovněž ani jednu ze dvou kandidátek neuznal, čímž straně znemožnil zúčastnit se voleb. Proti tomuto verdiktu se již odvolat nelze. Německá média uvádějí, že jedinou zbývající možností je napadnout výsledek voleb po jeho vyhlášení. Volby se v Brémách konají 14. května.
Brémy společně se zhruba 70 kilometrů vzdáleným přístavem Bremerhaven tvoří jednu spolkovou zemi - Svobodné hanzovní město Brémy. Obě města jsou v rámci spolkové země samostatnými volebními obvody, proto o volební účasti AfD rozhodovaly Brémy i Bremerhaven zvlášť.
Zatímco Brémy kandidátky odmítly, Bremerhaven před týdnem kandidátku přijal, neboť AfD tam podala jen jednu. I zde se ale věcí znovu zabýval zemský volební výbor, který kandidátku nakonec odmítl s tím, že ji nepodepsalo legitimní vedení strany. Verdikt tak znamená, že AfD nemůže kandidovat v Brémách a ani v Bremerhavenu.
Pro vstup do zemského parlamentu je nutné v jednom z obou obvodů překonat pětiprocentní hranici. Při posledních volbách v roce 2019 překročila AfD limit v obou obvodech, v Brémách získala čtyři poslance a v Bremerhavenu jednoho. Celkem tak v zemském parlamentu měla pět z 84 křesel.
