Pátek 12. dubna 2024, svátek má Julius
130 let

Lidovky.cz

Svět

Migranty do lágrů, Židy do ghett, děti klidně střílet, šokovala mladá odnož AfD

Mladá alternativa, mládežnická organizace německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo, vyzývá voliče, aby si vzali „svou zemi zpátky“. (9. září 2017) foto: Profimedia.cz

Na akci Mladé alternativy (JA), mládežnické organizace německé nacionalistické Alternativy pro Německo (AfD), v saském Budyšíně zazněly výzvy ke zřízení „pracovních táborů“ pro migranty a poslání Židů do ghetta. Tvrdí to německá stanice RTL. Vedení AfD i JA se od výroků distancovalo, podle nich může jít o provokaci německých tajných služeb.
  20:40

Ne setkání mládežnické organizace v Budyšíně účastnici podle RTL hovořili o zřízení „pracovních a ubytovacích táborů“ pro lidi s migračním původem. Ti by v nich mohli spát a dostali by i stravu. Museli by si ji však zasloužit prací. Takové podmínky by měly za cíl donutit přistěhovalce či jejich potomky vrátit se do „zemí svých předků“.

Podle jednoho návrhu by na tábory měli dohlížet jedinci ochotní zasáhnout tvrdou rukou. „U německého lidu by měla být určitá ochota použít násilí. Jako stát bych hledal dobrovolníky, kteří jsou ochotni střílet ženy a děti, i když to bude nutné,“ řekl člen JA reportérkám stanice RTL, které se na akci vydaly inkognito.

Na akci zaznívaly i výzvy k zákrokům vůči Židům, které připomínaly praxi jejich nuceného stěhování praktikovanou nacisty. „Položili jste si někdy otázku, proč Židy nenáviděly všechny národy, které s nimi měly za posledních 4000 let co do činění? Řešením by bylo vyčlenit jim oblast, kam by se všichni přestěhovali,“ prohlásil jeden z účastníků.

Ozvěny nacistické populační politiky nesl i požadavek, aby každá rodina měla čtyři děti. Z nich by se podle plánů aspoň tři měly dožít věku k zplození dalších potomků.

Jeden z účastníků se též vyslovil pro zřízení lidových soudů, jež by trestaly „zločince“, kteří údajně připravili německý lid o majetek. Takovým zločincem je prý i současný kancléř Olaf Scholz.

AfD i oficiální vedení JA se od výroků na shromáždění distancovaly, „pokud byly takto skutečně proneseny“. Vznesly podezření, aniž by poskytly důkazy, že reportérky mohly být „agentky provokatérky“ německé zpravodajské služby, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV).

V dubnu 2023 BfV zvýšila klasifikaci JA na extremistickou, což mimo jiné umožňuje zvýšený dohled nad činností skupiny nebo jejích členů jako potenciálního nebezpečí pro německý demokratický systém. Tento týden soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že zařazení je oprávněné. Rozsudek je nepravomocný.

Johannes Varwick z Univerzity Martina Luthera ve Wittenbergu se obává, kam až popírání legitimity emigrantů s německým pasem může zajít. „Je to vstupenka do občanské války,“ varuje.

Samotná AfD nyní čelí prudkému hněvu značné části německé společnosti. Rozsáhlé demonstrace iniciovala schůzce zástupců AfD s členy krajně pravicových uskupení v Postupimi, kde jednali o možnostech, jak z Německa vystěhovat miliony lidí s přistěhovaleckým původem. Akce se uskutečnila jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přední činitelé nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. Podle kritiků to ukázalo na sympatie AfD k nacistické ideologii, z kterých je dlouhodobě obviňována.

Autor: