Pondělí 27. května 2024, svátek má Valdemar
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko

ilustrační snímek foto:  Petr Topič, MAFRA

Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala faktická segregace romských dětí ve vzdělávání a zlepšení práv se nedočkaly ani sexuální menšiny. Ve výroční zprávě to uvádí organizace Amnesty International. Ta Česku vytýká i zastaralý zákon o přístupu k interrupcím a vývoz zbraní do Izraele či Saúdské Arábie.
  6:14aktualizováno  16:44

Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve více než 150 zemích a regionech, tvrdě odsoudila úpadek právního státu ve světě. Kritika se nevyhnula ani Česku, kterému Amnesty v takřka 420stránkovém dokumentu věnovala stránku a půl.

„Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni nenávistným projevům, obtěžování a zločinům z nenávisti,“ uvedla Amnesty o situaci uprchlíků v Česku. Ukrajinci se podle zprávy potýkali i s překážkami v integraci. Ačkoliv míra jejich zaměstnanosti činila 64 procent, jednalo se většinou o špatně placená a nekvalifikovaná pracovní místa.

Loni Česko podle Amnesty nepokročilo ani v řešení přetrvávající faktické segregace romských dětí ve vzdělávání. Česká pobočka mezinárodní organizace poznamenala, že opatření, jak situaci zlepšit, představilo ministerstvo školství na počátku letošního roku.

Amnesty zaznamenala, že čeští poslanci odmítli novelu zákona o manželství pro všechny páry. „Což vytváří nejistotu ohledně budoucnosti rovných práv v manželství,“ uvedla zpráva. A upozornila na to, že u transsexuálů, kteří usilovali o právní uznání pohlaví, byla ze zákona stále vyžadována sterilizace.

„A to navzdory rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017, podle něhož se jedná o porušení lidských práv,“ poznamenala Amnesty. Problematický v Česku podle Amnesty zůstává zákon o přístupu k potratům. „Mnohá zdravotnická zařízení odmítala poskytovat interrupce občanům zemí mimo EU kvůli nesprávným tvrzením České lékařské komory – opakovaně vyvráceným ministerstvem zdravotnictví a úřadem ombudsmana – že to zákon neumožňuje,“ uvedla zpráva.

Jako nezodpovědný pak označila Amnesty vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů kvůli riziku, že by mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

Zpráva také konstatovala, že česká vláda se sice hlásí k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ale země dosud nepřijala žádný zákon s konkrétními klimatickými cíli.

Komora: Je třeba změnit zákon o interrupcích

Zákony o interrupcích u cizinek v ČR je třeba změnit, uvedla v reakci na zprávu Amnesty International (AI) o dodržování lidských práv v jednotlivých zemích světa Česká lékařská komora (ČLK). Podle jejího právního výkladu lékařům za ně hrozí vězení.

Zákon o umělém přerušení těhotenství má ČR z roku 1986, lékařská komora ho ve svém právním stanovisku označuje jako „socialistický a s obsolentní terminologií“. „Žena písemně požádá o umělé přerušení těhotenství ženského lékaře zdravotnického zařízení příslušného podle místa jejího trvalého pobytu nebo místa pracoviště nebo školy,“ píše se v něm. Podle trestního zákoníku může lékaři, který ženě provede interrupci v rozporu s tímto zákonem, hrozit až pětileté vězení.

„Mnohá zdravotnická zařízení odmítala poskytovat interrupce občanům zemí mimo EU kvůli nesprávným tvrzením České lékařské komory - opakovaně vyvráceným ministerstvem zdravotnictví a úřadem ombudsmana - že to zákon neumožňuje,“ píše se ve zprávě AI. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK uvedlo, že ke stanovisku komory se nebude vyjadřovat.

Vyhláška, která zákon o interrupcích doplňuje, podle něj obsahuje paragraf, který umělé přerušení těhotenství cizinkám upravuje. Vyhláška uvádí, že za přechodný pobyt se nepovažuje pobyt cizinek, které mají povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů či mezinárodních dohod.

Komora na svém výkladu zákonů podle Sojky trvá a lékařům provádění zákroku cizinkám bez trvalého pobytu v Česku nedoporučuje. Podle jejího právního stanoviska, které má ČTK k dispozici, výklad MZd vychází z evropské směrnice o volném pohybu z roku 2015. „Směrnice žádná práva a povinnosti fyzickým ani právnickým osobám nezakládají a v tomto směru ani nemohou jakkoliv přímo měnit vnitrostátní právní úpravu,“ píše se ve stanovisku s tím, že směrnice nejsou přímo aplikovatelné a musí být promítnuty do evropské legislativy.

„Povinností MZd by mělo být navrhnout změnu interrupčního zákona tak, aby byl v souladu se směrnicí EU, o který svůj názor opírá,“ uvedl právník ČLK. Výklad ministerstva podle něj lze považovat maximálně za polehčující okolnost, nikoliv za automatickou beztrestnost.

„Z toho vyplývá, že bude-li lékař jednat v souladu se zákonem, jak zmíněným interrupčním zákonem, tak trestním zákoníkem, jakýkoliv postih z důvodu údajné diskriminace cizinky (...) nemůže připadat v úvahu,“ doplnil.

Interrupce na žádost ženy je ve většina evropských zemí legální, v ČR do 12. týdne a do 24. týdne z důvodu genetického poškození plodu. Nelegální, ale netrestaná je do třetího měsíce v Německu. Letos v dubnu se tamní experti shodli v tom, že taková situace je ale neudržitelná.

V Polsku jsou interrupce povoleny jen při znásilnění či incestu nebo je-li ohrožen život matky. Do roku 2020 byly umělé potraty možné i při vážné nemoci nebo poškození plodu, zpřísnění legislativy do ulic tehdy přivedlo desítky tisíc žen. Polští poslanci v současné době o návrzích na zmírnění potratových předpisů jednají, očekává se ale veto prezidenta. Právě polské ženy často za možností ukončení těhotenství cestují do Česka.

Autoři: ,