Souběžně s dalším izraelským bombardováním pozic teroristů z palestinského radikálního hnutí Hamás v Pásmu Gazy pokračovalo i diplomatické úsilí šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
Včera se v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu nečekaně setkal s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Jak uvedla agentura Reuters, hovořili oba o budoucnosti Pásma Gazy po skončení války. Americký ministr zahraničních věcí prohlásil, že jeho země bude i nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu. Zároveň se vyslovil pro to, aby Abbásova palestinská samospráva převzala zpět kontrolu nad Pásmem Gazy. Ta je však ochotna tak učinit pouze za předpokladu, že vzniknou dva na sobě nezávislé státy, vedle Izraele ještě i samostatný palestinský stát.
Islamističtí radikálové z hnutí Hamás pronikli 7. října na izraelské území a zabili při tom 1400 lidí. Další dvě stovky Izraelců odvlekli zpět do Pásma Gazy, kde je drží jako rukojmí.
Co skrývá „podzemní město“ v Gaze? Stovky kilometrů tunelů, některé pojmou i auta |
I po téměř měsíci je z nich stále většina nezvěstná. Hnutí Hamás jejich propuštění podmiňuje zastavením bombardování ze strany izraelské armády, stejně tak jako ukončení probíhající pozemní ofenzivy.
Protesty před domem premiéra Netanjahua
Zároveň sílí i uvnitř Izraele tlak na vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby podnikla konkrétní kroky k jejich vysvobození. Kvůli tomu protestovaly o víkendu stovky lidí před premiérovým domem v Jeruzalémě a požadovaly jeho rezignaci.
Přitom došlo podle listu The Times of Israel ke střetům s policií, když se demonstranti snažili protlačit přes zábrany. Protestující vinili Netanjahua, že jeho vláda nezabránila nejhoršímu masakru v dějinách Izraele a byla rozsahem útoků Hamásu překvapena.
S rostoucím veřejným očekáváním od izraelské vlády zřejmě souvisí i výrok pravicově radikálního ministra pro záležitosti Jeruzaléma a kulturní dědictví Amichaije Elijahua. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kol BaRama, která má blízko k nejkonzervativnějšímu směru ortodoxního židovství, na otázku, zda by měla být na Pásmo Gazy svržena jaderná bomba, odpověděl, že „to je jedna z možností“.
Premiér Netanjahu na to vzápětí reagoval prohlášením, že ministrovy poznámky nemají „žádný reálný základ“. Izrael a jeho armáda podle premiéra dosud jednaly „v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva, aby zabránily poškození civilistů“. Budou tak podle něj činit až do vítězství nad Hamásem, který v Pásmu Gazy vládne. Elijahuova slova jako „nepodložená a nezodpovědná“ rovněž odsoudil ministr obrany Jo’av Galant. „Je dobře, že to nejsou ti, kteří jsou odpovědní za bezpečnost Izraele,“ napsal v příspěvku na sociální síti X.
Vezměte si je vy! Palestince z Gazy nikdo nechce |
Vedle toho Galant oznámil, že jeho armáda hodlá vypátrat a zabít šéfa Hamásu v Gaze Jahjá Sinvára. „Najdeme Sinvára a zlikvidujeme ho,“ řekl. Jedenašedesátiletý Sinvár je považován za jednoho ze strůjců velkého útoku na Izrael ze 7. října a od roku 2017 je politickým vůdcem Hamásu.
Podle bezpečnostních zdrojů se Sinvár a vojenský vůdce Hamásu Muhammad Dajf skrývají v systému tunelů v Pásmu Gazy. Ty mohou podle odhadů amerických bezpečnostních analytiků měřit až 500 kilometrů.
Podle údajů Hamásu, které nelze nezávisle ověřit, bylo do víkendu v důsledku izraelských útoků na hustě obydleném palestinském území zabito téměř deset tisíc lidí.
