Dvaapadesátiletý Australan čelí v USA osmnácti obviněním, z toho sedmnácti za špionáž. Podle zástupce Spojených států Assange „ohrozil strategické národní bezpečnostní zájmy USA“ a vystavil riziku jednotlivce, jejichž jména figurují v uniklých dokumentech a na videích, píše agentura Reuters.
WikiLeaks s Assangem v čele zveřejnila miliony dokumentů, včetně řady utajovaných zpráv souvisejících s válkou, špionáží a korupcí. V roce 2010 se na WikiLeaks objevilo video pořízené z amerického vojenského vrtulníku, jež zachycovalo zabíjení civilistů v Bagdádu.
O několik let později server informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquese Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea a v roce 2017 zveřejnil tisíce dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.
Stíhaný vydavatel, aktivista a programátor má řadu podporovatelů, kteří ve středu protestovali před budovou londýnského soudu. V úterý se za Assange postavily desítky europoslanců nebo německých poslanců, především z liberálněji a levicově založených politických stran, kteří se odvolávali na svobodu médií a potenciálně problematické okolnosti Assangeova uvěznění v USA, které by podle nich u něj mohlo vyvolat sebevražedné sklony.
Julian Assage will not be able to attend his crucial court hearing today due to continuing poor health
Julian Assange faces a 175 year sentence if extradited for his publishing - court hearing held in London Feb 20 and 21 #DayX #FreeAssange https://t.co/pjP6zPMo7S
K Assangeově „návratu domů“ vyzval australský premiér Anthony Albanese. Svůj apel přednesl v rozhovorech na „nejvyšších úrovních“ s britskými i americkými zástupci. „Svůj pohled jsem vyjevil velice jasně, jak veřejně, tak mezi čtyřma očima. Co je moc, to je příliš. Je načase, aby se vrátil domů,“ uvedl australský premiér.
Assangeovi v USA hrozí vězení v délce až 175 let. Americká vláda ale podle BBC hovoří o nižším potenciálním trestu odnětí svobody, a to na období mezi čtyřmi a šesti lety.
Soud rozhodne za několik týdnů
Američtí právníci zpochybňují argument Assangeových zastánců o svobodě investigativních médií - obviněný podle nich „dalece překročil“ hranice žurnalistiky. „Assange nebyl jen někým, kdo otevřel internetovou schránku, kde mohli lidé sdílet utajované informace. Podstatou obvinění proti němu je, že vyzýval ke krádeži a hackování ve prospěch WikiLeaks,“ uvedla americká právnička Clair Dobbinová.
Před londýnským vrchním soudem mezitím ke shromážděným protestujícím promluvila Assangeova žena Stella, která americké tvrzení označila za „ubohé“. „Musejí si přiznat, že kriminalizují novinařinu. Kriminalizují pravdu... jsou to lháři, zločinci, kteří perzekvují novináře, jenž je odhalil,“ pronesla Assangeová.
„Stíhání je možná bezprecedentní, ale to, co udělal, bylo bezprecedentní,“ uvedla Dobbinová. Assange podle ní „nevybíravě a vědomě zveřejnil jména lidí, kteří působili jako zdroje informací pro USA“, řekla. Zveřejnění podle ní mohlo způsobit vážnou újmu lidem, kteří „žijí ve válečných zónách nebo v represivních režimech“. Podle Assangeova právníka Marka Summerse však „neexistuje žádný důkaz, že k něčemu takovému došlo“.
Assangeovi právníci ve středu tvrdili, že americký prezident Donald Trump si od svých úředníků vyžádal možné scénáře, jak ho zabít. Odvolávali se na údajný plán USA unést nebo zavraždit Assange v době, kdy byl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, o němž v roce 2021 informoval server Yahoo News. Podle Dobbinové ale tehdejší plány USA na to, jak bude s Assangem zacházeno, „zcela zpochybňují tento návrh, že by se mu mohlo něco stát“.
Soudkyně Victoria Sharpová na konci slyšení uvedla, že soud rozhodne k „pozdějším datu“. podle agentury AP by soudci mohli verdikt zvažovat několik týdnů. Nynější slyšení je pro něj poslední nadějí, že před britskými soudy zabrání extradici. Pokud neuspěje, mohl by jeho vydání zastavit už jen Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
