"To je něco, co musím mít," řekl na tiskové konferenci Blair. Francie takovou revizi zatím kategoricky odmítá.
Návrh Velké Británie, na který tento týden ostatní státy nepřistoupily, počítal se snížením velikosti rozpočtu pro roky 2007-13 na 846,7 miliardy eur. Bylo to o 24,8 miliardy méně, než v návrhu za lucemburského předsednictví. Proti plánům Evropské komise šlo o pokles o 147,5 miliardy. Úspory šly mimo jiné na úkor chudých států a regionů, což jsou většinou nové členské země.
Británie podle Blaira uznává svou povinnost podpořit nové členské země. V případě dohody o reformě společné zemědělské politiky bude předmětem jednání i částka, kterou Británie zatím získává jako svůj přeplatek do pokladny EU.
Nejmenovaný britský diplomat dnes naznačil, že Londýn s dohodou nadále počítá a spoléhá mimo jiné na faktor časového tlaku. "Chceme dohodu do konce roku. Dělá nám starost, že neúspěch by vedl ke ztrátě prostředků, zejména pro nové členské státy," uvedl diplomat. Upozornil, že "s ubíhajícím časem bude dohoda stále obtížnější".
„Čtyřiadvacítka“, která se postavila proti Británii, se dá rozdělit zhruba na čtyři skupiny. Novým členům a zejména Polsku se nelíbí pokles prostředků na projekty z fondů EU. Francii zase vadí pokračování významné britské slevy, stejně jako návrh "revizní klauzule", podle něhož lze přehodnotit strukturu rozpočtu včetně zemědělských výdajů už od roku 2009.
Belgie, Lucembursko, Finsko a další menší země souhlasí s Evropskou komisí, že rozpočet je prostě nepřiměřeně nízký a neodpovídá ambicím EU. Naopak Nizozemsko a Švédsko si myslí, že navzdory navrhovaným úlevám ve svůj prospěch mají nadále odvádět nespravedlivě moc.
Podle jednoho ze znalců bruselských finančních pří však není dohoda nemožná. "Pokud jsou nespokojeni všichni, nikdo nikomu nezávidí a dohoda je možná," uvedl. Klíčem k ní je podle něj další jemné snížení rabatu a rozdělení takto získaných peněz na nejcitlivější potřeby.
