Materiál, jak změnit přístup k vodě, vyšel v době, kdy britské vodárenské podniky čelí obvinění, že pouští odpadní vodu do řek a do moře. Na množství splaškové vody v Lamanšském průlivu a v Severním moři pocházející z Británie si nedávno stěžovali i poslanci Evropského parlamentu.
V Bevanově článku The Sunday Times stojí mimo jiné, že by Britové měli být méně citliví k tomu, jakou vodu pijí, byť by byla smíchána s vyčištěnou odpadní vodou. Podle Bevana je taková voda „naprosto bezpečná a zdravá, i když se to někomu nelíbí“.
„Musíme změnit způsob, jakým lidé uvažují o vodě, a považovat ji za vzácný zdroj, nikoli za zboží zdarma. Musíme si uvědomit, odkud voda pochází: když otočíme kohoutkem, to, co z něj teče, začalo v řece, v jezeře nebo v podzemí,“ napsal Bevan.
V doporučeních, jak vodou šetřit, stojí, že je lepší se sprchovat než si napouštět vanu, pouštět myčky a pračky, až když jsou zcela naplněné, zastavovat vodu při čištění zubů, postarat se o opravu úniků vody v rozvodech v domácnostech a zalévat dešťovou vodou, ne z hadic. Tráva podle něj vodu nepotřebuje.
„Součástí řešení je upravit vodu, která projde čističkami, a vrátit ji zpět do řádu pitné vody, je naprosto zdravá a bezpečná. Je třeba skoncovat s přecitlivělostí pokud jde o to, odkud voda pochází,“ napsal Bevan.
