Iráčtí poslanci požadovali, aby irácké bezpečnostní síly přestaly tyto detektory používat. Chtějí také vyšetření celé věci a vrácení peněz, oznámila agentura Reuters s odvoláním na jednoho ze sunnitských zákonodárců.
Pochybnosti o spolehlivosti detektorů vznesly britská ambasáda v iráckém Bagdádu a irácké úřady, které zařízení typu ADE-651 společnosti ATSC nakoupily k bezpečnostním prohlídkám na iráckých kontrolních stanovištích.
Iráčané za detektory zaplatili 1,5 miliardy korun
Podle zprávy BBC News vydala irácká vláda za zařízení používané nyní na většině kontrolních stanovišť v Bagdádu celkem 52 milionů liber (zhruba 1,5 miliardy korun). Jsou prý ale obavy, že detektory nedokázaly zabránit výbuchům bomb, které zabily stovky lidí.
Tři velké sebevražedné útoky zabily v Bagdádu od poloviny srpna nejméně 300 lidí a Iráčané vyšetřují, jak mohli atentátníci dostat nákladní auta, autobusy a osobní vozy nacpané výbušninami přes četná vojenská a policejní kontrolní stanoviště v metropoli.
Čip proti krádežím, nikoli bombám
Zařízení prodala firma ATSC řadě zemí na Blízkém východě a mimo něj i do thajského Bangkoku. Žádná západní vláda tento detektor nepoužívá, uvedly BBC News. Nepoužívají ho ani americké síly v Iráku, informoval Reuters.
Podle zadrženého ředitele ATSC Jima McCormicka, který byl později propuštěn na kauci, měly příruční detektory ADE-651 obsahovat speciální elektronickou kartu umožňující detekci výbušnin. Vyšetřování iniciované BBC však odhalilo něco zcela jiného: počítačová laboratoř oznámila, že testovaná karta má pouze čip používaný v obchodech k zamezení krádeží.
Detektor z dílny ATSC sestává z otočné antény namontované na kloubu ručního držadla. Není napájen baterií; propagační materiály tvrdily, že využívá pouze statické elektřiny uživatele.