Změna procedury by znamenala, že by jednotlivý stát přišel o možnost zablokovat přání ostatních. Více váhy při tvorbě a schvalování zákonů by získala Evropská komise a poslanci Europarlamentu.
Se změnou hlasování nicméně musí souhlasit všechny členské státy. Řada z nich však má k návrhu výhrady. Dosavadní česká vláda patří mezi ty, které v zásadě nejsou proti. ODS naopak návrh odmítá.
Komise odůvodnila svůj návrh snahou efektivně chránit bezpečnost unie a jejích občanů. „Všechny vlády souhlasí s tím, že máme víc bojovat proti terorismu; o co dnes žádáme, není nic jiného než o prostředek k tomu, abychom to mohli dělat,“ řekl včera šéf Evropské komise José Barroso. Podle něj právě jednomyslné hlasování, tedy možnost jediného státu zablokovat návrh vyhovující čtyřiadvaceti ostatním zemím, brzdí přijímání potřebných zákonů.
Eurokomisař pro vnitro Franco Frattini uvedl konkrétní příklady: v reakci na bombový útok v londýnském metru loni evropské státy po pouhých třech měsících schválily dohodu o nahrávání telefonních hovorů a uchovávání esemesek či e-mailů lidí pohybujících se v unii. Dohoda prošla i přes to, že vůči ní měly Irsko a Slovensko do poslední chvíle silné výhrady.
Naopak souhlas s tím, aby si příslušné úřady přes hranice vyměňovaly důkazy potřebné pro trestní řízení, byl mezi pětadvacítkou dosažen až letos v květnu po třech letech debat a za cenu bezpočtu výjimek pro Německo a Nizozemsko. „Žádáme státy o možnost dostatečně rychle reagovat na to, k čemu nás nutí realita. S jednomyslným hlasováním to je téměř nemožné,“ řekl k tomu Frattini.
Komise ale zřejmě se svým návrhem narazí. Několika zemím se přesun pravomocí v citlivých věcech policejní a justiční spolupráce nelíbí. Například Německo a Británie argumentují rozdílnou právní tradicí ve svých státech. Tak také dlouhodobě argumentuje česká ODS, která se chystá převzít vládu nad českou zahraniční politikou. „Nepřichází v úvahu; odmítáme s něčím takovým souhlasit jen proto, že si to někdo v Bruselu přeje. To je přesně ten plíživý způsob evropské integrace, který chceme zastavit,“ řekl europoslanec Jan Zahradil.
Také na post ministra pro evropské záležitosti nominovaný Petr Gandalovič snahy Bruselu sice mírněji, ale přesto odmítl. „Pokud by ale někdo přišel s tím, že by se mělo v těchto oblastech hlasovat většinově, byli bychom pravděpodobně proti, dokud by nebyla zajištěna ochrana menšinového názoru,“ uvedl Gandalovič. Z pozice komise jde o první výkop. Jednotlivé země teď budou mít čas si návrh promyslet. První podstatnější debata proběhne v říjnu na summitu unie v Tampere. Z ní by mělo vyplynout, jestli je Frattiniho plán -získat souhlas všech zemí se zrušením veta a to ještě letos - reálný.
Se změnou hlasování nicméně musí souhlasit všechny členské státy. Řada z nich však má k návrhu výhrady. Dosavadní česká vláda patří mezi ty, které v zásadě nejsou proti. ODS naopak návrh odmítá.
Komise odůvodnila svůj návrh snahou efektivně chránit bezpečnost unie a jejích občanů. „Všechny vlády souhlasí s tím, že máme víc bojovat proti terorismu; o co dnes žádáme, není nic jiného než o prostředek k tomu, abychom to mohli dělat,“ řekl včera šéf Evropské komise José Barroso. Podle něj právě jednomyslné hlasování, tedy možnost jediného státu zablokovat návrh vyhovující čtyřiadvaceti ostatním zemím, brzdí přijímání potřebných zákonů.
Eurokomisař pro vnitro Franco Frattini uvedl konkrétní příklady: v reakci na bombový útok v londýnském metru loni evropské státy po pouhých třech měsících schválily dohodu o nahrávání telefonních hovorů a uchovávání esemesek či e-mailů lidí pohybujících se v unii. Dohoda prošla i přes to, že vůči ní měly Irsko a Slovensko do poslední chvíle silné výhrady.
Naopak souhlas s tím, aby si příslušné úřady přes hranice vyměňovaly důkazy potřebné pro trestní řízení, byl mezi pětadvacítkou dosažen až letos v květnu po třech letech debat a za cenu bezpočtu výjimek pro Německo a Nizozemsko. „Žádáme státy o možnost dostatečně rychle reagovat na to, k čemu nás nutí realita. S jednomyslným hlasováním to je téměř nemožné,“ řekl k tomu Frattini.
Komise ale zřejmě se svým návrhem narazí. Několika zemím se přesun pravomocí v citlivých věcech policejní a justiční spolupráce nelíbí. Například Německo a Británie argumentují rozdílnou právní tradicí ve svých státech. Tak také dlouhodobě argumentuje česká ODS, která se chystá převzít vládu nad českou zahraniční politikou. „Nepřichází v úvahu; odmítáme s něčím takovým souhlasit jen proto, že si to někdo v Bruselu přeje. To je přesně ten plíživý způsob evropské integrace, který chceme zastavit,“ řekl europoslanec Jan Zahradil.
Také na post ministra pro evropské záležitosti nominovaný Petr Gandalovič snahy Bruselu sice mírněji, ale přesto odmítl. „Pokud by ale někdo přišel s tím, že by se mělo v těchto oblastech hlasovat většinově, byli bychom pravděpodobně proti, dokud by nebyla zajištěna ochrana menšinového názoru,“ uvedl Gandalovič. Z pozice komise jde o první výkop. Jednotlivé země teď budou mít čas si návrh promyslet. První podstatnější debata proběhne v říjnu na summitu unie v Tampere. Z ní by mělo vyplynout, jestli je Frattiniho plán -získat souhlas všech zemí se zrušením veta a to ještě letos - reálný.
