„Pan prezident je velmi potěšen směrem a dynamikou, se kterou se naše vzájemné vztahy vyvíjejí,“ řekl Kafka o Pavlově vzkazu. Velvyslanec také zdůraznil, že v česko-německých i česko-sudetoněmeckých vztazích se jednoznačně prosazují prvky partnerství a porozumění, důvěry a spojenectví.
Posselt během sjezdu opakovaně kladně hodnotil stav česko-sudetoněmeckých vztahů. Zmínil rovněž Pavlův loňský projev v Terezíně, kde prezident řekl, že za zločiny, které spáchali předkové, je nutné společně přijmout odpovědnost a poučit se z nich.
Také bavorský premiér Markus Söder hovořil o vztazích s Českem pochvalně. Sudetským Němcům poděkoval za to, že hrají českou hymnu. „Dovedete si to představit třeba před 15 lety? Je to neuvěřitelný signál,“ řekl. Sudetští Němci českou hymnu každoročně hrají od sjezdu v bavorském Hofu v roce 2022.
Posselt na sjezdu, jehož letošním mottem bylo Sudetští Němci a Češi - společně pro Evropu, varoval před návratem nacionalismu. Ten označil za příčinu rozpadu habsburské monarchie, vyvolání druhé světové války a vysídlení Němců z někdejšího Československa. „S nacionalismem je třeba navždy skoncovat. Nacionalismus opět hrozí zničit Evropu,“ dodal.
Během sjezdu Posselt také kritizoval špatné železniční propojení Bavorska a Česka, proto vyzval spolkovou vládu, aby z modernizace tratí učinila svou prioritu. Vyslovil se rovněž proti hraničním kontrolám, které Německo kvůli nelegální migraci zavedlo na pomezí s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Kontroly podle Posselta patří na vnější hranice Evropy, nikoli do jejího srdce.
V sobotu sudetští Němci udělili někdejšímu šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Juncker na sjezd ze zdravotních důvodů nepřijel, ve videovzkazu nicméně prohlásil, že ocenění ho zavazuje k další práci pro Evropu.
V pátek, na úvod setkání, předali sudetští Němci kulturní ceny. Velkou sudetoněmeckou kulturní cenu získala děčínská rodačka Gertrude Krombholzová, která stála u zrodu tance na vozíčku. Dnes se v něm pořádají mistrovství světa. Získala za to i ocenění paralympijského výboru.
Za literaturu a publicistiku si kulturní cenu odnesla Wolftraud de Conciniová, která se narodila v Radvanicích u Trutnova. Když v roce 2011 našla dvojjazyčný příkaz k vysídlení, rozhodla se trasu odsunu projít. Vzešla z toho vzpomínková kniha Böhmen hin und zurück (Čechy tam a zpátky). Ve svém díle se věnuje tématům, jako je vyhnání a vysídlení, ztráta domova, vykořenění, uprchlický život, celoživotní jinakost a nakonec i návrat do Česka, kde se zúčastnila řady kulturních akcí.
Na sjezd pravidelně jezdí řada českých návštěvníků, bylo tomu tak i letos. Posselt k tomu uvedl, že ho to těší a že je rád, že Češi přijeli i do Augšpurku, který je dál od hranic. V příštím roce bude sjezd v Řezně. „Pro Čechy to bude výhodné,“ poznamenal.
Na páteční tiskové konferenci před začátkem sjezdu Posselt řekl, že sudetští Němci by si rádi v letech 2025 a 2026 společně s Českou republikou připomněli 80. výročí konce druhé světové války a odsunu německé populace z někdejšího Československa. „Doufáme ve viditelný signál i od českých politiků. Od nás tomu tak bude, jako tomu již mnohokrát bylo,“ řekl Posselt.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
