Někdejší belgický premiér začátkem ledna oznámil, že se po více než čtyřech letech v čele Evropské rady hodlá ucházet o místo europoslance. To vyvolalo okamžitou kritiku od dalších evropských politiků, podle nichž mohl jeho předčasný odchod z funkce ovlivnit chod jedné z vůdčích unijních institucí.
„Nechci, aby nás toto rozhodnutí odvádělo od našeho poslání nebo podrývalo tuto instituci a náš evropský projekt, ani aby bylo zneužíváno k rozdělování Evropské rady, která podle mě musí neúnavně pracovat v zájmu evropské jednoty,“ zdůvodnil náhlý obrat Michel. Uvedl, že se po jeho původním rozhodnutí objevila řada spekulací a že jej kritické reakce překvapily.
Jeho kritici například upozorňovali na to, že by svěřil své pravomoci do rukou maďarského premiéra Viktora Orbána, který je v Bruselu vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a blokuje pomoc Ukrajině. V případě nepřítomnosti šéfa summitů totiž přechází odpovědnost za řízení vrcholných schůzek EU na vůdce kteréhokoli členského státu, jehož země zrovna unii předsedá. Od července to přitom bude Maďarsko.
