Ten po potvrzení svého vítězství Chávezovi ihned vzkázal: „Peruánští voliči odmítli snahu pana Cháveze uvrhnout naši zemi do jeho vojenského a zpátečnického modelu, který chce vytvořit v celé Latinské Americe,“ prohlásil García, který stál v čele Peru již v letech 1985 až 1990.
Nový peruánský prezident opravdu musel čelit Chávezově tvrdé protikampani. Venezuelský prezident Garcíu například označil za zloděje, který opět ožebračí svůj lid, a několikrát veřejně oznámil, že v případě jeho zvolení přeruší s Peru jakékoliv styky. Chávez naopak vší silou podporoval levicového kandidáta Ollantu Humalu.
Tento plukovník a vůdce levicové guerilly takzvaných etnocaceristů (v roce 2000 vedl ozbrojené povstání vůči tehdejšímu prezidentu Albertu Fujimorimu) chce po vzoru bolivijského vůdce Moralese znárodnit přírodní bohatství a přerozdělit ho mezi indiány. Jeho radikální postoje vystihuje právě revoluční hnutí etnocaceristů. Jejich ideologii sepsal Ollantův otec Isaac. Jejich hlavní myšlenkou je vyvolání konfliktů mezi indiány a bělochy. Ti jsou v očích Humalových původem všeho zla - tedy zotročení původních obyvatel Peru, na jejichž úkor se „bílá elita“ obohacuje.
Humala proto stejně jako jeho rodina volá po vládě tvrdé ruky, odmítá demokracii či ekonomický model volného obchodu prosazovaný USA. Mnohé voliče při letošní kampani zřejmě šokovalo i prohlášení jeho matky, která se vyslovila pro „střílení homosexuálů.“ Na druhou stranu Chávezova prohlášení o ožebračení Peruánců pod vládou Garcíi mají svou historickou opodstatněnost. Během jeho prvního prezidentství totiž Peru zažilo ekonomický úpadek (inflace vzrostla o neuvěřitelných 7000 procent) a obrovské korupční aféry. García tak musel i z těchto důvodů čelit útokům rebelů z neblaze známé ultralevicové maoistické guerilly Světlé stezky. Poslední dobou ale na síle nabírali výše jmenovaní etnocaceristé. García přiznal, že ve svém prvním prezidentském období, některými ekonomy označovaném za nejhorší v historii Peru, udělal některé chyby. V neděli barvitě slíbil, že si z toho vzal ponaučení. „Změnil jsem se. Jen Bůh a imbecilové se nemění,“ prohlásil.
Sociální demokrat García slíbil podporu malých a středních podnikatelů, dobré podmínky pro zahraniční investory a podpořil volný obchod. Na druhé straně se vyslovil pro vyšší zdanění zahraničních firem. Snad jen tento krok se může zalíbit Hugo Chávezovi, který volá po sjednocení kontinentu pod vlajkou socialistické revoluce. Zatím se mu podařilo upevnit spojenectví s Evo Moralesem, který po znárodnění přírodních nalezišť plynu nyní zahájil pozemkovou reformu. Až pětinu půdy chce dát bolivijským indiánům. Bohaté farmářské rodiny, které vlastní přes 90 procent veškeré půdy v Bolívii, se ale proti Moralesově reformě ostře bouří. Někteří na mnoha místech zakládají domobrany.
Dvojici Chávez - Morales, „posvěcenou“ Fidelem Castrem, tak nedoplní další extremista Ollanta Humala. Tito levicoví radikální vůdci mohou své řady ale brzy rozšířit. V Nikaragui má totiž šanci v listopadových volbách vyhrát známý levicový revolucionář Daniel Ortega. A Chávez opět tahá za nitky. Do padesátky měst, které ovládají Ortegovi Sandinovci, posílá dodávky venezuelské zlevněné ropy.
Nový peruánský prezident opravdu musel čelit Chávezově tvrdé protikampani. Venezuelský prezident Garcíu například označil za zloděje, který opět ožebračí svůj lid, a několikrát veřejně oznámil, že v případě jeho zvolení přeruší s Peru jakékoliv styky. Chávez naopak vší silou podporoval levicového kandidáta Ollantu Humalu.
Tento plukovník a vůdce levicové guerilly takzvaných etnocaceristů (v roce 2000 vedl ozbrojené povstání vůči tehdejšímu prezidentu Albertu Fujimorimu) chce po vzoru bolivijského vůdce Moralese znárodnit přírodní bohatství a přerozdělit ho mezi indiány. Jeho radikální postoje vystihuje právě revoluční hnutí etnocaceristů. Jejich ideologii sepsal Ollantův otec Isaac. Jejich hlavní myšlenkou je vyvolání konfliktů mezi indiány a bělochy. Ti jsou v očích Humalových původem všeho zla - tedy zotročení původních obyvatel Peru, na jejichž úkor se „bílá elita“ obohacuje.
Humala proto stejně jako jeho rodina volá po vládě tvrdé ruky, odmítá demokracii či ekonomický model volného obchodu prosazovaný USA. Mnohé voliče při letošní kampani zřejmě šokovalo i prohlášení jeho matky, která se vyslovila pro „střílení homosexuálů.“ Na druhou stranu Chávezova prohlášení o ožebračení Peruánců pod vládou Garcíi mají svou historickou opodstatněnost. Během jeho prvního prezidentství totiž Peru zažilo ekonomický úpadek (inflace vzrostla o neuvěřitelných 7000 procent) a obrovské korupční aféry. García tak musel i z těchto důvodů čelit útokům rebelů z neblaze známé ultralevicové maoistické guerilly Světlé stezky. Poslední dobou ale na síle nabírali výše jmenovaní etnocaceristé. García přiznal, že ve svém prvním prezidentském období, některými ekonomy označovaném za nejhorší v historii Peru, udělal některé chyby. V neděli barvitě slíbil, že si z toho vzal ponaučení. „Změnil jsem se. Jen Bůh a imbecilové se nemění,“ prohlásil.
Sociální demokrat García slíbil podporu malých a středních podnikatelů, dobré podmínky pro zahraniční investory a podpořil volný obchod. Na druhé straně se vyslovil pro vyšší zdanění zahraničních firem. Snad jen tento krok se může zalíbit Hugo Chávezovi, který volá po sjednocení kontinentu pod vlajkou socialistické revoluce. Zatím se mu podařilo upevnit spojenectví s Evo Moralesem, který po znárodnění přírodních nalezišť plynu nyní zahájil pozemkovou reformu. Až pětinu půdy chce dát bolivijským indiánům. Bohaté farmářské rodiny, které vlastní přes 90 procent veškeré půdy v Bolívii, se ale proti Moralesově reformě ostře bouří. Někteří na mnoha místech zakládají domobrany.
Dvojici Chávez - Morales, „posvěcenou“ Fidelem Castrem, tak nedoplní další extremista Ollanta Humala. Tito levicoví radikální vůdci mohou své řady ale brzy rozšířit. V Nikaragui má totiž šanci v listopadových volbách vyhrát známý levicový revolucionář Daniel Ortega. A Chávez opět tahá za nitky. Do padesátky měst, které ovládají Ortegovi Sandinovci, posílá dodávky venezuelské zlevněné ropy.
