„Mnoho půjček bylo poskytnuto po roce 2013 a měly pěti-, šesti- nebo sedmileté období odkladu. Poté se (kvůli globálnímu ekonomickému ochlazení v důsledku pandemie covidu-19 – pozn. red.) přistoupilo ke dvěma dalším rokům milosti, kdy dlužníci nemuseli splácet,“ řekl stanici CNN Bradley Parks, ředitel AidData.
Nová hedvábná stezka
Ve zmiňovaném roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching zahájil mezinárodní obchodněpolitickou iniciativu One Belt, One Road neboli novou hedvábnou stezku. Ta má do roku 2049 ještě více propojit Čínu se zbytkem světa. Číňané od té doby rozpůjčovali zejména v jihovýchodní Asii, v Latinské Americe a v Africe na výstavbu silnic, letišť, železnic či elektráren tolik peněz, že to z nich podle amerických odborníků z institutu AidData učinilo největší věřitele na světě.
Putin bude jednat se Si Ťin-pchingem, do Číny vycestuje v říjnu |
Řada z těchto rozvojových projektů se však nepovedla a některé půjčky navíc měly podle AidData klouzavou úrokovou sazbu, která se postupně zvyšovala. Podle zveřejněné zprávy se úroky některých dlužných států v období od první fáze otevírání nové hedvábné stezky v letech 2014 do roku 2021 až zdvojnásobily. Mnoho zemí tak postupně zjistilo, že dluží mnohem více, než čekalo.
