Neděle 5. února 2023, svátek má Dobromila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Čistič bot vs. armádní důstojník. V brazilských volbách jde o hodně, lidé se bojí i neuznání porážky

Ženy čekají, až budou moci odevzdat svůj hlas v brazilských volbách. (2. října 2022) foto: Reuters

V neděli se v Brazílii uskuteční druhé kolo prezidentských voleb. Proti sobě stanou levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva a stávající hlava státu – pravicový Jair Bolsonaro.
  5:00

V prvním kole voleb zvítězil začátkem října Lula o zhruba pět procentních bodů a zůstává favoritem i nadále. Podle agentury Datafolha jej podporují hlavně ženy, voliči ve věku do 24 let, chudší lidé, katolíci a nezaměstnaní. Bolsonaro se naopak těší přízni bohatších voličů, podnikatelů a lidí evangelického vyznání.

Luiz Inácio Lula da Silva (Lula)

Šestasedmdesátiletý Lula stál v čele Brazílie už v letech 2003 až 2010 a dodnes je dle průzkumů jedním z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky. Pochází z chudého státu Pernambuco, později se společně s rodinou přesunul do Sao Paula, kde musel kvůli tíživé rodinné situaci už od jedenácti let pracovat jako čistič bot. Vyučil se v továrně kovodělníkem a brzy vstoupil do odborů.

Tam se v hierarchii vypracoval až na post regionálního předsedy zastupujícího na 100 tisíc dělníků v zemi a do poloviny 80. let se objevoval jako předák na stávkách proti tehdejší diktatuře. Roku 1980 založil Stranu pracujících (SP). Poslancem se stal šest let poté a v prezidentské kandidatuře uspěl až napočtvrté v roce 2002.

Bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva porazil v prvním kole Jaira Bolsonara

Za tři roky kvůli odhalení pravidelných měsíčních úplatků pro poslance za jejich hlasy rezignovalo téměř celé vedení jeho SP. Lula skandál ustál s tím, že se korupce neúčastnil a nevěděl o ní.

O rok později se stal znovu prezidentem, o třetí mandát v roce 2010 už však neusiloval. Volby nicméně vyhrála kandidátka jeho strany Dilma Rousseffová, čímž se stala první ženou v čele Brazílie. V srpnu 2016 byla ovšem sesazena v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací.

Popularitu Lula získal hlavně díky štědrým sociálním programům. Roku 2009 jej dokonce francouzský deník Le Monde a španělský El País jmenovaly „osobností roku“. Za jeho vlády došlo k vytvoření téměř 15 milionů pracovních míst, snížení procenta lidí žijících pod hranicí chudoby o polovinu či k růstu brazilské ekonomiky v průměru o pět procent ročně.

Finance země získávala zejména prodejem nerostných surovin. Tou dobou měly na světovém trhu vysokou cenu. Brazílie rovněž splatila dluhy u Mezinárodního měnového fondu.

Roku 2017 byl Lula odsouzen a poslán do vězení za korupci. V něm strávil přes rok a půl. Dle soudů přijal jako úplatek luxusní byt. Lula však obvinění po celou dobu odmítal jako politicky motivovaná. Verdikty později zrušil nejvyšší soud kvůli formálním chybám a údajné předpojatosti soudce Sergia Mora. Ten přitom dostal křeslo ministra spravedlnosti od Bolsonara. Soudní pře skončily definitivně letos v lednu. Už tehdy se předpokládalo, že Lula bude opět kandidovat.

Se svým protikandidátem je často v názorovém střetu. Kritizuje třeba rozšiřování těžby a komerčního zemědělství v Amazonii. Nelíbil se mu ani Bolsonarův laxní přístup v období pandemie covidu-19. Ten odmítal opatření proti šíření nemoci, aby zachoval chod ekonomiky. I proto Lulovi příznivci Bolsonara obviňují z genocidy během covidu. Rovněž vyjadřují obavy, zda nynější prezident případnou porážku přijme.

Jair Mesias Bolsonaro

Sedmašedesátiletý pravicový prezident Jair Mesias Bolsonaro, přezdívaný pro své postoje a častou kritiku médií také „brazilský Trump“, stojí v čele státu od roku 2018.

Narodil se v Sao Paulu do rodiny italských přistěhovalců a v mládí vystudoval vojenskou akademii v Riu de Janeiru. Během působení v armádě dosáhl na hodnost kapitána a působil u parašutistů. Na rozdíl od Luly je stoupencem brazilské diktatury z let 1964 až 1985. Když byl v prezidentském křesle, zrušil například i dekret zakazující oslavu událostí z této doby.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro. (9. října 2022)

Bolsonaro svou politickou kariéru začal jako radní v Riu de Janeiru. Poslancem se stal o tři roky později a do letošních voleb byl členem hned devíti pravicových stran. Poslední z nich je středopravicová Liberální strana.

V prezidentských volbách před čtyřmi lety kandidoval za koalici nazvanou Brazílie nade vše, Bůh nade vše. Volby tehdy doprovázela řada skandálů, Bolsonaro byl obviňován třeba z rasismu či homofobie. Vše vyvrcholilo tím, že na jednom z předvolebních mítinků jej pobodal jeho odpůrce.

Bolsonaro se však zotavil a tvrdil, že to bylo díky boží prozřetelnosti. Po svém zvolení sliboval lidem boj proti korupci, snížení daní či uvolnění zbraňové legislativy. Velkou část jeho volebního období však ovlivnil covid-19. Bolsonaro jej často bagatelizoval. Kritiku si vysloužil také za to, že členy jeho vlády se stalo hned pět armádních důstojníků, což bylo do té doby zcela nevídané.

Kvůli mimořádnému růstu cen paliv jeho vláda letos na jaře prosadila balíček sociálních služeb. Došlo k navýšení sociální podpory chudým rodinám, ale také k zavedení nových příspěvků pro taxikáře či řidiče kamionů pracující na živnost, kteří patří do jádra Bolsonarových voličů.

Ten v nynějších volbách na svého rivala útočí tím, že jeho návratem k moci by se Brazílie, stojící na prezidentském systému, vydala cestou autoritářské vlády jako třeba Venezuela. Bolsonaro vyjádřil také obavy z možné korupce pod vedením Luly, kterého označil za zloděje a ďábla. „Pokud (Lula) vyhraje, rozlučte se s náboženskou svobodou, respektováním rodiny a tradičních hodnot,“ konstatoval po prvním kole voleb.

Autor:

Mohlo by vás zajímat