Neděle 25. února 2024, svátek má Liliana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Velký comeback. Britským ministrem zahraničí bude expremiér Cameron

Svět

  11:19aktualizováno  13:00
Expremiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten usedne do křesla v čele resortu vnitra, z něhož Sunak odvolal Suellu Bravermanovou.

„Před námi je řada znepokojivých mezinárodních výzev, včetně války na Ukrajině a krize na Blízkém východě,“ řekl Cameron krátce po svém jmenování do funkce. Doufá, že jeho zkušenosti z minulosti přispějí k tomu, že Sunakovi pomůže s řešením klíčových úkolů v zahraniční politice.

„I když jsem v posledních sedmi letech nebyl v první linii politiky, doufám, že moje zkušenost – jako lídra konzervativců po 11 let a premiéra šest let – mi usnadní pomoc premiérovi při řešení těchto životně důležitých výzev,“ napsal Cameron.

Zpravodajský server britské BBC označil Cameronův návrat do vlády za překvapivý. Tento politik britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016 a na premiérskou funkci rezignoval poté, co v referendu o vystoupení Británie z Evropské unie zvítězili stoupenci brexitu. Podle BBC Sunak doufá, že jeho krok učiní vládu viditelnější a že změní politickou atmosféru.

Z opozice však už zaznívá ostrá kritika vládní rošády. „David Cameron byl katastrofální premiér. Toto je poslední zoufalé zalapání po dechu vlády, která zcela postrádá talent a myšlenky. Uprostřed mezinárodní krize si Sunak vybral nevoleného zkrachovalce z minulosti, který před členy parlamentu ani nemůže skládat účty,“ napsal na X labouristický stínový ministr zahraničí David Lammy.

Cameronovi pogratuloval na sociální síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský. Napsal, že se těší na další prohlubovaní česko-britských vztahů a další obranu východního křídla; Británie i Česko jsou spojenci v NATO.

Personální změny britské vlády začaly odvoláním ministryně vnitra Bravermanové, jež byla v posledních dnech terčem kritiky kvůli svému ostrému útoku na londýnskou metropolitní policii. Ta je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Před několika dny Bravermanová v deníku The Times psala o „propalestinských davech“ a obvinila policii, že při postupu na demonstracích uplatňuje „dvojitý standard“ a toleruje, že demonstranti podporující Palestinu porušují zákon. Později vyšlo najevo, že Downing Street článek neschválila. Dnes po odchodu z premiérova sídla řekla, „pracovat jako ministryně vnitra bylo největší ctí“ a že se dále vyjádří, „až na to přijde čas“.

Cleverly krátce po vydání oficiálního potvrzení o jmenování do funkce ministra vnitra řekl, že jeho cíl „je jasný – chránit lidi v této zemi“.

Bravermanová působila jako ministryně vnitra ve vládě Liz Trussové od loňského září do října, z postu ale musela odejít kvůli tomu, že ze soukromého e-mailu v rozporu s předpisy poslala oficiální dokument. Do funkce ji ale o několik dnů později znovu jmenoval Sunak, který se postu britského ministerského předsedy ujal po rezignaci Trussové.

Agentura DPA o Bravermanové píše jako o nadějné kandidátce na šéfku britských konzervativců v případě, že strana v parlamentních volbách naplánovaných na příští rok prohraje. To se očekává, konzervativci v průzkumech za labouristy výrazně zaostávají. Objevují se spekulace, že kritikou na adresu londýnské policie a dalšími pravicově populistickými výroky si Bravermanová připravovala pozici jako kandidátka pravicového křídla Konzervativní strany.

David Cameron (57)

David Cameron byl od roku 2010 premiérem a před parlamentními volbami, které se konaly v květnu 2015, dal slib uspořádat v případě vítězství své strany referendum o vystoupení z EU. K vypsání plebiscitu jej přiměly politické tlaky uvnitř jeho strany, hlavně z jejího euroskeptického křídla. Konzervativci skutečně zvítězili, a Cameron tak zůstal v úřadu premiéra. Když se ale Britové v červnu 2016 vyslovili pro odchod z evropského bloku, Cameron z premiérského úřadu v červenci téhož roku odstoupil. „Nemyslím, že by bylo správné, abych byl kapitánem, který povede naši zemi do jejího dalšího cíle,“ řekl. Ve funkci jej nahradila Theresa Mayová

Pro brexit se vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta. Účast dosáhla 72 procent. Británie formálně opustila Evropskou unii ke konci ledna 2020. Členem bloku a jeho předchůdců byla od roku 1973.

Cameron se přitom už před vypsáním referenda pod tlakem domácí politiky snažil vyjednat s unií některé ústupky pro Británii, omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí Evropské unie nebo získat větší pravomoci pro národní parlamenty. Už v prosinci 2011 jako šéf britské vlády vetoval změny lisabonské smlouvy EU s tím, že nejsou v zájmu jeho země. Brexit sice pro Camerona znamenal politický knockout, on sám přitom prohlásil, že vypsání referenda nelituje, pouze hluboce lituje jeho výsledku.

Po své rezignaci Cameron opustil politiku, působil jako poradce, byl členem různých společenských institucí a vedl například vědecké centrum, které se zabývá výzkumem Alzheimerovy nemoci.

David William Donald Cameron se narodil 9. října 1966 v londýnské čtvrti Marylebone. V roce 1984 absolvoval prestižní Eton, potom politické vědy, filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě.

V roce 1992 pracoval pro Konzervativní stranu jako poradce tehdejšího ministra financí Normana Lamonta a posléze sedm let pro televizní společnost Carlton Communications. Do parlamentu poprvé neúspěšně kandidoval v roce 1997, o čtyři roky později jej zvolili za obvod Witney v Oxfordshireu.

Ve stínovém kabinetu zasedal už od roku 2003, o dva roky později se stal na půl roku stínovým ministrem školství. Do čela konzervativní strany se Cameron dostal v prosinci 2005 a převzal ji ve stadiu hluboké demoralizace po trojí volební porážce. Stranu zmodernizoval, podobně jako Tony Blair svého času labouristy.

V květnu 2010 vrátil Cameron konzervativce do vlády po 13 letech v opozici a stal se nejmladším premiérem za dvě století. Jeho kabinet provedl rozsáhlé změny v sociální sféře, imigrační politice, vzdělání a ve zdravotnictví, uspořádal i referenda o změně volebního systému nebo nezávislosti Falklandských ostrovů a Skotska. Jeho vláda také legalizovala sňatky osob stejného pohlaví v Anglii a ve Walesu.

Cameron má vztah k České republice: je prasynovcem Alfreda Coopera, někdejšího britského ministra války, který na podzim 1938 kvůli nesouhlasu s chováním své vlády během mnichovské krize rezignoval na funkci prvního lorda admirality. Za to jej v osobním dopise ocenil prezident Edvard Beneš. Cooperovy dopisy věnoval tehdejší český premiér Mirek Topolánek Cameronovi při jeho návštěvě Prahy v roce 2007. Poté byl Cameron v ČR jako ministerský předseda v lednu 2016.

Cameron je od roku 1996 ženatý; se Samanthou Sheffieldovou mají děti Nancy, Elwena a Florence. Syn Ivan, postižený dětskou mozkovou obrnou a epilepsií, zemřel v únoru 2009 v šesti letech.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!