Mezi americkými diplomaty zavládlo uspokojení. Podařilo se jim to, o co usilují již déle než dva roky. Přemluvit světové velmoci, aby kývly na projednání íránské jaderné hrozby na půdě Rady bezpečnosti OSN, která může na Teherán uvalit sankce.
Na jednání v Londýně, které probíhalo v noci na včerejšek, se na tomto postupu dohodli šéfové diplomacie Spojených států, Británie, Francie, Číny, Ruska a Německa. Američané označují včerejšek za „historický okamžik“. Tvrdšího společného postupu podle nich nyní nebylo možné dosáhnout.
„Je to poprvé za dva roky, co všichni stálí členové Rady bezpečnosti vyslali stejný signál směrem k Íránu,“ řekl agentuře AFP nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí. Případná cesta k sankcím však bude ještě komplikovaná. O projednání íránských jaderných ambicí musí nejprve ve čtvrtek Radu bezpečnosti požádat Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Rusko a Čína, které kvůli svým silným hospodářským zájmům (ropa, plyn, civilní jaderné technologie) zaujaly vůči Íránu velmi shovívavý postoj, si totiž vymohly, že Rada bezpečnosti nesmí až do března vůči Teheránu nic podniknout. Musí počkat až na další zprávu, kterou o íránské spolupráci předloží MAAE.
Írán však už začal Západu hrozit, že předání sporu Radě bezpečnosti přilije olej do ohně. „Bude to znamenat konec diplomacie, a to není pozitivní,“ prohlásil íránský vyjednávač pro jadernou problematiku Alí Larídžání.
Ten včera zároveň pohrozil, že teokratický íránský režim omezí i spoluprácí s MAAE a kontroly jaderných inspektorů na svých atomových zařízeních.
Byla to právě MAAE, která v roce 2003 oznámila, že Teherán světu 18 let tajil svůj program na obohacování uranu. Tedy technologie, která může vést k výrobě atomové bomby. Konflikt se nyní vyhrotil v lednu, kdy Íránci navzdory odporu Západu sejmuli pečeti z jaderného zařízení v Natanzu.
Tím obnovili svůj výzkum jaderného paliva. Západ požaduje, aby tyto své aktivity zastavili. Íránský vyjednávač Džavád Vajdí ale včera prohlásil, že úmysl Teheránu obnovit obohacovaní uranu je „nezvratitelný“. Experti se nyní rozcházejí v tom, jak Írán na hrozbu projednávání Radou bezpečnosti zareaguje.
Někteří tvrdí, že Teherán může oznámit, že nechce jednat ani o „ruském řešení“. Podle toho by totiž Íránci mohli obohacovat uran právě na ruském území. Jiní si ale myslí, že tato jednání se teď mohou ještě zintenzívnit. Rusko by v dalších jednáních mohlo sehrát klíčovou roli. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov se už včera nechal slyšet, že se do Íránu chystají ruští a čínští diplomaté, aby zdejším vládcům „vysvětlili dohody přijaté v Londýně“.
