„Rusko si vybralo cestu dlouhodobé konfrontace. Kreml pravděpodobně předpokládá možný konflikt s NATO v průběhu příští dekády,“ uvedl šéf estonských zpravodajských služeb Kaupo Rosin při představování roční zprávy o národních bezpečnostních hrozbách.
V krátkodobém termínu je ruský útok na Evropu vysoce nepravděpodobný, protože Rusko je nyní vojensky vázáno na Ukrajině. „Pokud nebudeme připraveni, pravděpodobnost ruského útoku bude mnohem větší,“ dodal ovšem.
Estonská rozvědka zaznamenala výrazný nárůst ruské vojenské výroby, včetně dělostřelectva a obrněných vozidel. Podle ní Moskva plánuje zdvojnásobit počet sil na hranicích s nejnovějším členem NATO Finskem a pobaltskými státy, Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
Po začlenění Finska do NATO Rusko zřídilo dvě nové vojenské samostatné formace, Petrohradský a Moskevský vojenský okruh, připomínají Estonci. Moskva též chce v rámci příprav na možný vojenský konflikt s NATO zvýšit počet svých vojáků z 1,15 milionu na 1,5 milionu v roce 2026.
Podle Rosina výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA nebudou bránit ty země NATO, které nedávají dostatečné příspěvky na obranu „nikdy nepomáhají“. Estonsko a další pobaltské státy věnují na obranu více než dvě procenta HDP.
Rosin též varoval, že ruská schopnost dodávat vojákům munici nadále převyšuje stejnou schopnost Ukrajiny. Pokud nebude podpora Západu trvat nebo se nezvýší, Ukrajina pravděpodobně nebude schopna změnit situaci na bojišti, zdůraznil.
Estonsko je jedním z nejhlasitějších zastánců vojenské pomoci na Ukrajinu. Na jeho premiérku Kaju Kallasovou vydalo Rusko zatykač kvůli „nepřátelským krokům vůči historické paměti“. Premiérka uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Kyjev.
Varování před ruskou hrozbou přibývá
Hrozby možného konfliktu NATO s Ruskem v poslední době zaznívají stále častěji. Německý ministr obrany Boris Pistorius v lednu uvedl, že němečtí experti považují ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance za možný v rozmezí příštích pěti až osmi let.
Německý list Bild zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle kterého by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi NATO a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války. Rusko by podle této predikce využilo ruských menšin v Pobaltí. Berlín už uvedl, že chce do oblasti poslat 4 800 svých vojáků, první německé vojenské nasazení od druhé světové války.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga se Severoatlantická aliance musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí, pokud válka na Ukrajině dopadne v prospěch Moskvy. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity.
V rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že Rusko nemá zájem o Lotyšsko nebo Polsko. Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz připomněl, že totéž šéf Kremlu říkal o Ukrajině.
