Na tomto jednání by agentura měla předat další rozhodnutí o íránském jaderném programu Radě bezpečnosti OSN, která by mohla proti asijské zemi zavést i sankce, třebaže se tento krok nepovažuje v blízké budoucnosti za pravděpodobný.
V Londýně to oznámili zástupci Británie, Francie a Německa. To podle všeho znamená, že Rusko a Čína daly najevo, že tento postup nebudou blokovat. Nakonec se zdá, že se podařilo udržet potřebnou míru shody ve "velké šestce", tedy mezi pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN s právem veta a Německem, které se aktivně situací kolem Íránu zabývají.
Zatímco Británie, USA, Francie a Německo prosazovaly razantní postup, ruský prezident Vladimir Putin dnes při jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vyzval k uvážlivosti. Současně však řekl, že postoj Moskvy je blízký názorům EU. Rusko je hlavním dodavatelem jaderných technologií Íránu, takže střeží svůj zájem na miliardových zakázkách od Teheránu.
Daleko méně byla o vhodnosti přísného postupu přesvědčena Čína, která před časem s Íránem uzavřela smlouvu o rozsáhlých dodávkách ropy. Peking si stále myslí. že se věc má řešit jednáním.
Írán hrozí zdražením ropy
Západní státy s ohledem na to, že Írán po léta tajil vojenské prvky svého jaderného programu, požadují, aby tato země nyní přísně dodržovala pravidla Mezinárodní agentury pro atomovou energii a aby program byl pod dohledem inspektorů. Agentura oficiálně uvádí, že v tuto chvíli není s to potvrdit, že íránský jaderný program je čistě mírový.
V akcích západních zemí Írán vidí snahu vměšovat se do jeho vnitřních záležitostí, omezit jeho volnost jednání a jeho vědeckou a technickou kapacitu. Až dosud odmítal různé kompromisní návrhy předložené EU, ale nepřijal zatím ani návrh Moskvy, že Rusko bude pro Teherán obohacovat uran. Putin zdůraznil, že Teherán tento návrh ale zatím ani neodmítl.
Účastníci londýnské konference se zabývali také hrozbou Íránu, že zvýší ceny ropy. Experti se domnívají, že taková hrozba je pro západní vyspělé státy skutečně nebezpečná, protože svět už nemá dostatek volných kapacit ke zvýšení těžby náhradou za případný výpadek z Íránu. Přesto by takový krok byl riskantní i pro Írán. Pokud by totiž odběratelé viděli, že Teherán používá své ropy jako politické zbraně, měli by zřejmě menší zájem o smlouvy s ním.
V Londýně to oznámili zástupci Británie, Francie a Německa. To podle všeho znamená, že Rusko a Čína daly najevo, že tento postup nebudou blokovat. Nakonec se zdá, že se podařilo udržet potřebnou míru shody ve "velké šestce", tedy mezi pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN s právem veta a Německem, které se aktivně situací kolem Íránu zabývají.
Zatímco Británie, USA, Francie a Německo prosazovaly razantní postup, ruský prezident Vladimir Putin dnes při jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vyzval k uvážlivosti. Současně však řekl, že postoj Moskvy je blízký názorům EU. Rusko je hlavním dodavatelem jaderných technologií Íránu, takže střeží svůj zájem na miliardových zakázkách od Teheránu.
Daleko méně byla o vhodnosti přísného postupu přesvědčena Čína, která před časem s Íránem uzavřela smlouvu o rozsáhlých dodávkách ropy. Peking si stále myslí. že se věc má řešit jednáním.
Írán hrozí zdražením ropy
Západní státy s ohledem na to, že Írán po léta tajil vojenské prvky svého jaderného programu, požadují, aby tato země nyní přísně dodržovala pravidla Mezinárodní agentury pro atomovou energii a aby program byl pod dohledem inspektorů. Agentura oficiálně uvádí, že v tuto chvíli není s to potvrdit, že íránský jaderný program je čistě mírový.
V akcích západních zemí Írán vidí snahu vměšovat se do jeho vnitřních záležitostí, omezit jeho volnost jednání a jeho vědeckou a technickou kapacitu. Až dosud odmítal různé kompromisní návrhy předložené EU, ale nepřijal zatím ani návrh Moskvy, že Rusko bude pro Teherán obohacovat uran. Putin zdůraznil, že Teherán tento návrh ale zatím ani neodmítl.
Účastníci londýnské konference se zabývali také hrozbou Íránu, že zvýší ceny ropy. Experti se domnívají, že taková hrozba je pro západní vyspělé státy skutečně nebezpečná, protože svět už nemá dostatek volných kapacit ke zvýšení těžby náhradou za případný výpadek z Íránu. Přesto by takový krok byl riskantní i pro Írán. Pokud by totiž odběratelé viděli, že Teherán používá své ropy jako politické zbraně, měli by zřejmě menší zájem o smlouvy s ním.
