Pokud nechceme, aby nám islámští teroristé a komunističtí fízlové, řízení KGB a GRU přímo z Moskvy, udělali z Evropy bitevní pole a donutili nás padnout do náruče Ruska, bez amerických základen se neobejdeme!!!

Proto jsem pro raketovou základnu, protože americká vojenská přítomnost nás učiní mnohem silnějšími a vládnoucí komunisty, estébáky, kádry komunistických SS a jejich přebarvené (post) komunisty naopak učiní v politice, masmédiích - továrnách na výrobu veřejného mínění,  v hospodářství i v kultuře mnohem slabšími!!! BOHUŽEL JSME SE NEDOKÁZALI POUČIT Z ROKU 1938, Z LET 1939 - 1945, ANI Z LET 1948- 1990 - O PŘÍMÉ RUSKÉ OKUPACI 1968 - 1990 ANI NEMLUVĚ! NERAD BYCH SE DOŽIL NAPLNĚNÍ NEÚPROSNÉHO ZÁKONA, KTERÝ NÁS VŠECHNY VARUJE, ŽE KDO SE NEDOKÁŽE POUČIT ZE SVÉ VLASTNÍ MINULOSTI, MUSÍ SI JI VE SVEM VLASTNIM ZAJMU ZOPAKOVAT... 

Stačí si přečíst: 

1) Základna OBRANNÝCH raket USA v České republice = jediné účinné kladivo na komunisty, jak na ty domácí, tak především ty z východu!!!  http://www.cibulka.net/petr/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=13" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=13

2) Muslimská invaze do Evropy velice úspěšně pokračuje: Hrozí Evropě občanská válka?  http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005032203" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005032203

3) UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ  http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika                                                        

Rada bezpečnosti OSN, mír a bezpečnost ve světě

Charta OSN je mezinárodní smlouva, která zavazuje členské státy k řešení sporů mírovými prostředky, které neohrožují mezinárodní mír a spravedlnost. Státy se podle ní mají vzdát hrozby či užití síly proti jinému státu a případný spor mohou předložit k projednání Radě bezpečnosti.

Rada bezpečnosti je orgán OSN, který má hlavní odpovědnost za udržování míru a bezpečnosti. Charta určuje členským státům povinnost přijímat a provádět rozhodnutí Rady bezpečnosti. Doporučení přijímaná ostatními orgány OSN nejsou závazná, mohou ale situaci výrazně ovlivnit, protože reprezentují názor mezinárodního společenství.

Je-li Radě bezpečnosti předložen spor, prvním krokem je zpravidla výzva k řešení mírovými prostředky. Rada může vydat doporučení k mírovému urovnání, jmenovat zvláštní zmocněnce, požádat generálního tajemníka, aby uplatnil svůj osobní vliv, nebo zahájit vyšetřování či zprostředkovat dohodu mezi stranami sporu.

V případě, kdy spor vyústí v ozbrojený konflikt, se snaží o jeho co nejrychlejší ukončení. Často určuje podmínky příměří, které mohou zabránit dalšímu stupňování násilí. Rada může také podpořit mírový proces rozmístěním vojenských pozorovatelů nebo mírových sil v oblasti bojů.

Podle kapitoly VII Charty OSN má Rada pravomoc vynucovat si svá rozhodnutí. K donucovacím prostředkům patří embarga a hospodářské sankce nebo použití vojenské síly.

Rada bezpečnosti již v několika případech (v souladu s kapitolou VII) povolila užití vojenské síly, a to koalicím členských států nebo regionálním organizacím. K takovým opatřením se však uchyluje jen po vyčerpání všech mírových alternativ řešení konfliktu a pokud bylo jednoznačně prokázáno, že byl ohrožen či narušen mír nebo došlo k aktu agrese. Též v souladu s kapitolou VII ustavila Rada bezpečnosti mezinárodní tribunály ke stíhání osob odpovědných za závažné porušování mezinárodních humanitárních a lidských práv včetně genocidy.

Re: Rada bezpečnosti OSN, mír a bezpečnost ve světě

Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z hlavních úkolů Organizace spojených národů. OSN od svého vzniku již mnohokrát pomohla zabránit tomu, aby spory přerostly ve válečné konflikty, a přesvědčila znepřátelené strany, aby daly přednost jednacímu stolu před zbraněmi. Pokud již ozbrojený konflikt propukl, byla na místě, aby pomohla sjednat příměří a mír. Za šest desetiletí existence bylo s podporou OSN ukončeno množství konfliktů a válek, často prostřednictvím rozhodnutí Rady bezpečnosti, základního orgánu OSN pro otázky mezinárodního míru a bezpečnosti.

V průběhu 90. let minulého století, po skončení studené války, vznikla v oblasti globální bezpečnosti zcela nová situace: války mezi státy ustoupily a většina konfliktů vznikala uvnitř států. Počátkem 21. století se pak objevily nové globální hrozby. Útoky na Spojené státy z 11. září 2001 se staly zřetelnou demonstrací nástupu mezinárodního terorismu a následující události jen zvýšily obavy z šíření jaderných a dalších nekonvenčních zbraní.

Systém OSN okamžitě mobilizoval jednotlivé organizace, aby v příslušných oblastech své působnosti proti terorismu vystoupily. Rada bezpečnosti přijala 28. září 2001 v souladu s příslušnými články Charty OSN rezoluci proti financování terorismu, proti vytváření fondů za účelem podpory terorismu a požadující okamžité zmrazení mezinárodních finančních prostředků teroristických skupin. Zároveň zřídila protiteroristický výbor, který má na plnění rezoluce dohlížet.

Také OSN přizpůsobila a posílila své tradiční nástroje činnosti. Do mírových operací zapojila ve větší míře regionální organizace a větší pozornost věnuje obnově míru po skončení konfliktu. Občanské války nastolily složité otázky, jako například schopnost reakce mezinárodního společenství nebo problematiku ochrany civilního obyvatelstva.

Jindra

Ať žije mír a Sovětský svaz, hráz míru.

Západ ohrožující Teherán jinak ?

Prohlášení teheránské konference 13. května 1968

Mezinárodní konference o lidských právech, konaná v Teheránu od 22. dubna do 13. května 1968 za účelem projednání pokroku dosaženého od doby přijetí Všeobecné deklarace lidských práv před 20 lety a stanovení budoucího programu; prozkoumavši problémy týkající se činnosti OSN s cílem rozvíjet a podporovat respektování lidských práv a základních svobod; majíc na mysli rezoluce, jež přijala; poznamenávajíc, že Mezinárodní rok lidských práv se slaví ve chvíli, kdy svět doznává změn v historii nebývalých; majíc na mysli nové možnosti, které skýtá rychlý rozvoj vědy a techniky; přesvědčena, že v době, kdy konflikty a násilí vládnou v mnoha končinách světa, je vzájemná závislost mezi lidmi a potřeba lidské solidarity zřejmější než kdykoliv předtím; uznávajíc, že veškeré lidstvo touží po míru a že mír a spravedlnost jsou nezbytné k plné realizaci lidských práv a základních svobod;

slavnostně prohlašuje:

1. Členové mezinárodního společenství mají naléhavý úkol zhostit se slavnostně přijaté povinnosti rozvíjet a podporovat úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politických nebo jiných názorů;

2. Všeobecná deklarace lidských práv vyjadřuje společnou koncepci nezadatelných a neporušitelných práv, jež mají národy celého světa, a jsou vlastní všem členům lidské rodiny a jsou závazná pro členy mezinárodního společenství;

3. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, jakož i ostatní úmluvy a deklarace v oblasti lidských práv přijaté pod záštitou OSN, odborných organizací a mezivládních a regionálních organizací stanovily normy a nové povinnosti, kterým by se všechny národy měly přizpůsobit;

Re: Západ ohrožující Teherán jinak ?

4. Od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv dosáhla OSN významného pokroku při definování norem týkajících se požívání lidských práv a základních svobod a jejich ochrany. Během tohoto období bylo přijato množství důležitých mezinárodních dokumentů, ale zbývá ještě mnoho vykonat k zajištění účinného respektování těchto práv a těchto svobod;

5. V oblasti lidských práv je hlavním cílem OSN umožnit lidstvu dosáhnout maximum svobody a důstojnosti. Aby se tento ideál stal skutečností, je třeba, aby zákony každé země poskytovaly každému občanovi - ať jsou jeho rasa, jazyk, náboženství a politické přesvědčení jakékoliv - svobodu vyjadřování, informace, svědomí a náboženství, jakož i právo plně se zúčastňovat politického, ekonomického, kulturního a sociálního života své země;

6. Je zapotřebí, aby státy znovu potvrdily své odhodlání účinně plnit zásady stanovené Chartou OSN a dalšími mezinárodními dokumenty, týkajícími se lidských práv a základních svobod;

7. Závažné popírání lidských práv, k nimž dochází v rámci hanebné politiky apartheidu, hluboce znepokojují mezinárodní společenství. Tato politika apartheidu odsouzená jako zločin proti lidskosti, nadále vážně narušuje mír a mezinárodní bezpečnost. Je tedy nezbytné, aby mezinárodní společenství využilo všech možných prostředků k odstranění této metly. Boj proti apartheidu je uznán jako boj oprávněný;

8. Je zapotřebí, aby národy světa byly plně informovány o zlu, jež vyvolává rasová diskriminace, a spojily se, aby proti nim bojovaly. Realizovat zásady nediskriminace, zásadu, jež je zakotvena v Chartě OSN, ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších mezinárodních dokumentech týkajících se lidských práv, je pro lidstvo nejnaléhavější úkol jak na mezinárodní, tak i na národní úrovni. Je třeba odsoudit všechny doktríny založené na rasové nadřazenosti a na rasové nesnášenlivosti a bojovat proti nim;

9. Osm let po Deklaraci OSN o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům problémy neokolonialismu nadále znepokoju

OSN o budování míru

Budování míru je komplexní snaha pomoci zemím a regionům při přechodu od války k míru. Proces budování míru obvykle začíná podpisem mírové smlouvy mezi bývalými stranami konfliktu. OSN hraje úlohu diplomatického prostředníka, jehož úkolem je zajistit, aby se případné potíže řešily jednáním a nikoliv návratem ke zbraním. Při budování míru OSN pomáhá při rozmístění mírových sborů, návratu a znovuzačlenění uprchlíků do společnosti, při uspořádání voleb, odzbrojení, demobilizaci a reintegraci vojáků. Základem budování míru je snaha vytvořit nový legitimní stát, který vytvoří dostatečné podmínky a prostředky k mírovému řešení sporů, ochraně svých občanů a zajistí respekt k základním právům člověka.

Budování míru je komplexní činností, na níž se podílí široké spektrum organizací systému OSN: Světová banka, regionální ekonomické komise, ale i nevládní organizace a místní obyvatelstvo. Budování míru bylo hlavní náplní činnosti mírových misí OSN v Kambodži, Salvadoru, Guatemale, Mosambiku, Libérii, Bosně a Hercegovině a Sierra Leone, v poslední době zejména v Kosovu a ve Východním Timoru. Nedávným příkladem budování míru mezi státy je Mise OSN v Etiopii a Eritrey (UNMEE).

Udržování míru na bázi OSN

Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.

Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Dosud bylo celkem ustaveno 56 mírových operací, 43 z nich po roce 1988.

Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Operace tvoří vojenské a policejní sbory a civilní personál. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně.

Vojenské jednotky poskytují členské státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. V roce 2003 byly náklady na mírové operace přibližně 2,2 miliardy dolarů, což je přibližně 0,15 procenta celosvětových vojenských výdajů.

Od roku 1948 prošlo mírovými operacemi více než 750 tisíc vojáků, policistů a civilních pracovníků z téměř 130 zemí. Při plnění svých povinností jich 1910 přišlo o život (údaj k červnu 2004).

Novodobé konflikty jsou komplikované. Přestože mohou být v základě vnitrostátní, často situaci komplikují faktory, které do konfliktu přicházejí ze zahraničí. Podílejí se na tom nejen státy, ale i ekonomické zájmy a jiné vlivy. Dnešní vnitrostátní konflikty snadno získávají mezinárodní rozměr, ať už se jedná o mezinárodní ilegální obchod se zbraněmi, terorismus, migraci nebo poškozování životního prostředí. Například konflikty v Af

Re: Udržování míru na bázi OSN

Například konflikty v Africe byly hrůznou kombinací vnitřního konfliktu a ilegálního obchodu s přírodními zdroji (nejčastěji diamanty), který sloužil k financování nákupu zbraní.

Díky své univerzálnosti jsou operace OSN velmi vhodným nástrojem k řešení konfliktů. Mají potřebnou legitimitu a zmírňují dopad cizí intervence na svrchovanost zemí. Příslušníci mírových sil nejsou v konfliktu zainteresováni, dokáží vidět místní problémy s odstupem, a mohou proto lépe podpořit dialog mezi znepřátelenými stranami. Otevírají tak dveře mírovému procesu, který by jinak nebylo možné nastartovat.

Aby byla mírová operace úspěšná, musí být splněno několik předpokladů. Patří mezi ně upřímné přání bojujících stran vyřešit své spory mírovou cestou, jednoznačný mandát, silná politická podpora mezinárodního společenství a zajištění dostatečných finančních i lidských zdrojů.

Splnění těchto předpokladů si může vyžádat i aktivní zapojení nestátních aktérů. Konflikty v Africe například ukazují, jak mohou být občanské války zneužity k prosazování soukromých zájmů a finančnímu obohacování. Na druhou stranu může přísun soukromého kapitálu zásadní měrou přispět k obnově hospodářství po skončení konfliktu.

Mezinárodní společenství se poučilo z dosavadních zkušeností a potenciál mírových operací OSN po mnoha stránkách posiluje. Tzv. Panel pro mírové operace, v jehož čele stál zmocněnec OSN Lachdar Brahímí, vypracoval v roce 2000 z podnětu generálního tajemníka plán reformy mírových sil.

OSN a mezinárodní terorismus

Organizace spojených národů se zabývá problematikou terorismu na právní i politické úrovni.

V právní sféře vytvořily specializované orgány OSN jako například Organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) síť mezinárodních dohod představujících základní právní nástroje pro boj s terorismem. Patří k nim:

* Úmluva o trestných a dalších nežádoucích činech páchaných na palubě letadel (Tokio, 1963).

* Úmluva o potlačení nezákonných únosů letadel (Haag, 1970).

* Úmluva o potlačení nezákonné činnosti ohrožující bezpečnost civilního letectví (Montreal, 1971).

* Úmluva o prevenci a postihu zločinů proti mezinárodně chráněným osobám včetně diplomatických představitelů (New York, 1973). * Úmluva o fyzické ochraně jaderného materiálu (Vídeň, 1980). * Protokol o potlačení nezákonné činnosti na mezinárodních civilních letištích (Montreal, 1988). * Protokol o potlačení nezákonné činnosti ohrožující bezpečnost námořní dopravy (Řím, 1988). * Protokol o potlačení trestné činnosti ohrožující bezpečnost stálých plošin umístěných na kontinentálním šelfu (Řím, 1988). Úmluva o označování plastických výbušnin pro účely detekce (Montreal,1991). Valné shromáždění přijalo následující čtyři úmluvy: * Úmluvu proti braní rukojmích (1979), v níž se státy zavazují, že braní rukojmích bude postihováno náležitými trestnými sazbami. Státy rovněž souhlasily, že na svém území zakáží určité činnosti, budou se podílet na výměně informací a umožní vydání hledaných osob. Pokud strana úmluvy nevydá pachatele, musí předložit případ vlastním trestním orgánům. * Úmluvu o bezpečnosti zaměstnanců OSN a přidružených pracovníků (1994), na jejímž ustavení se usneslo Valné shromáždění v roce 1993 v souvislosti s četnými útoky na zaměstnance OSN, z nichž mnohé měly za následek zranění či úmrtí. * Mezinárodní úmluvu o potlačení teroristických pumových útoků (1977). Úmluva zakazuje státům

Re: OSN a mezinárodní terorismus

Valné shromáždění přijalo následující čtyři úmluvy:

* Úmluvu proti braní rukojmích (1979), v níž se státy zavazují, že braní rukojmích bude postihováno náležitými trestnými sazbami. Státy rovněž souhlasily, že na svém území zakáží určité činnosti, budou se podílet na výměně informací a umožní vydání hledaných osob. Pokud strana úmluvy nevydá pachatele, musí předložit případ vlastním trestním orgánům.

* Úmluvu o bezpečnosti zaměstnanců OSN a přidružených pracovníků (1994), na jejímž ustavení se usneslo Valné shromáždění v roce 1993 v souvislosti s četnými útoky na zaměstnance OSN, z nichž mnohé měly za následek zranění či úmrtí.

* Mezinárodní úmluvu o potlačení teroristických pumových útoků (1977). Úmluva zakazuje státům poskytovat útočiště osobám stíhaným za teroristické pumové útoky. Státy se v ní zavazují, že budou tyto osoby samy stíhat, nevydají-li je jinému státu, který o vydání požádal.

* Mezinárodní úmluvu o potlačení financování terorismu (1999), která zavazuje strany ke stíhání či vydání osob obviněných z financování teroristické činnosti a požaduje, aby banky zavedly opatření k identifikaci podezřelých transakcí.

Výbor založený Valným shromážděním roku 1996 vypracovává úmluvu o potlačování jaderného terorismu a ucelenou úmluvu proti mezinárodnímu terorismu. Na politické úrovni přijalo Valné shromáždění roku 1994 Deklaraci o opatřeních na odstranění mezinárodního terorismu a v roce 1996 deklaraci doplňující deklaraci z roku 1994, které odsuzují všechny teroristické akty a praktiky jako zločinné a neospravedlnitelné, ať už jsou páchány kdekoli a kýmkoli. Shromáždění vyzvalo státy, aby přijaly opatření k odstranění mezinárodního terorismu jak na státní, tak i mezinárodní úrovni.

Pokud nechceme, aby nám tady do nekonečna vládli estébáci a celá ta banda dalších komunistických fízlů, řízených KGB a GRU přímo z Moskvy, bez amerických základen se neobejdeme!!!

Proto jsem pro raketovou základnu, protože americká vojenská přítomnost nás učiní mnohem silnějšími a vládnoucí komunisty, estébáky, kádry komunistických SS a jejich přebarvené (post) komunisty naopak učiní v politice, masmédiích - továrnách na výrobu veřejného mínění,  v hospodářství i v kultuře mnohem slabšími!!! BOHUŽEL JSME SE NEDOKÁZALI POUČIT Z ROKU 1938, Z LET 1939 - 1945, ANI Z LET 1948- 1990 - O PŘÍMÉ RUSKÉ OKUPACI 1968 - 1990 ANI NEMLUVĚ! NERAD BYCH SE DOŽIL NAPLNĚNÍ NEÚPROSNÉHO ZÁKONA, KTERÝ NÁS VŠECHNY VARUJE, ŽE KDO SE NEDOKÁŽE POUČIT ZE SVÉ VLASTNÍ MINULOSTI, MUSÍ SI JI VE SVEM VLASTNIM ZAJMU ZOPAKOVAT... 

Stačí si přečíst: 

1) Základna OBRANNÝCH raket USA v České republice = jediné účinné kladivo na komunisty, jak na ty domácí, tak především ty z východu!!!  http://www.cibulka.net/petr/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=13" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=13

2) Muslimská invaze do Evropy velice úspěšně pokračuje: Hrozí Evropě občanská válka?  http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005032203" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005032203

3) UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ  http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika" target="_blank" rel="nofollow">http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika                                                

Evropa možná ne, ale my ano!

Mírumilovné lidstvo má vše pro zajištění míru k dispozici

Obrovská lidská zkušenost s válkami a barbarstvím je koncentrována v dokumentu Charty OSN. Tato charta je výslednicí ušlechtilé snahy mnoha generací humanistů a lidí, toužícím po životě v míru a spravedlnosti.

Na počátku 21.století vdechněme této Chartě míru a lidskosti nový a plnohodnotný život, který umožní zkrotit starověké

a primitivní válečníky, kteří chtějí ohrožovat ze zištných důvodů naši touhu života v míru, svobodě a sociální spravedlnosti.