Evropská komise ve středu zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie. Komise navrhla zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a s Bosnou a Hercegovinou, země však musí splnit kritéria členství, dodala von der Leyenová.
„Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ píše se ve zprávě.
EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po ruské invazi. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty zatím Kyjev všechny nesplnil, musí tedy i nadále pokračovat v reformách. Další hodnocení reforem by podle von der Leyenové mělo přijít v březnu 2024.
Ukrajinští představitelé v posledních dnech dávali najevo své přesvědčení, že z Bruselu přijdou dobré zprávy. Na reformách podle svých slov intenzivně pracovali, což při své poslední návštěvě v Kyjevě o uplynulém víkendu ocenila i von der Leyenová. „Bojujete nejen za svou svobodu, svou demokracii a svou budoucnost, ale také za naši,“ řekla šéfka v ukrajinském parlamentu. „Bojujete za Evropu. To je něco, co si bolestně uvědomujeme,“ dodala tehdy.
Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. „Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit pět tisíc zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ podotkl k tomu nedávno šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal doporučení EK, tamní premiér Denys Šmyhal přislíbil, že z Ukrajiny jeho vláda udělá „rovnoprávného“ a „silného“ člena Evropské unie. „Jde o silný a historický krok, který připravuje cestu k silnější Evropské unii s Ukrajinou jako jejím členem,“ uvedl Zelenskyj, podle kterého si Ukrajinci zaslouží být členem Unie.
Ukrajina pokračuje v reformách a těší se na rozhodnutí prosincového summitu EU, dodal. „Je to výsledek obrovského množství práce, kterou odvedla válčící země,“ uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová a přislíbila, že další kroky budou následovat.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ocenila, jak Kyjev pracuje na reformách i v extrémně složitých válečných podmínkách. „My jsme hodnotili situaci na Ukrajině opravdu velmi objektivně, použili jsme stejný typ hodnocení jako pro země západního Balkánu. Není tam žádný faktor války nebo foukání do plachet Ukrajině,“ uvedla. Komise má podle ní velmi jasné zadání, a sice udělat technické vyhodnocení situace, kde je „velmi minimální, jestli vůbec nějaký prostor pro politické rozhodnutí“.
„Politické rozhodnutí má přijít od premiérů a prezidentů. To se dozvíme v prosinci, jak se k doporučení Evropské komise postaví,“ dodala eurokomisařka. Mezi největší výzvy, které má Kyjev stále před sebou, Jourová zařadila „stabilizaci orgánů, které mají vyšetřovat a trestat korupční jednání a finanční kriminalitu, reformu ústavního soudnictví či mediální zákon“. Jak dodala, ráda by se brzy přesvědčila osobně, jak se zemi daří tyto reformy plnit. Na Ukrajinu by se chtěla vydat ještě letos, bližší detaily cesty však zatím nesdělila
V případě Moldavska je ještě potřeba například o pokrok v boji s korupcí. „Moldavsko je pevně na cestě ke členství v EU a budeme nadále neúnavně pracovat na dosažení tohoto cíle,“ zareagovala v sociální síti X moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hodnotící zprávu EK doporučující zahájit přístupová jednání s Kišiněvem označila za důležitý mezník.
Bosna je překvapivou volbou
Bosna podle unijní exekutivy už splnila část požadavků EU. Pro mnohé diplomaty je však krok Komise překvapivý, protože z této země v poslední době nepřicházely zprávy o posunu v plnění potřebných podmínek.
Podle von der Leyenové jsou však v Bosně vidět pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu. Některé momenty, zvláště některé kroky bosenských Srbů však na druhé straně vzbuzují obavy, řekla šéfka unijní exekutivy.
„S obavami jsme zaznamenali množství neústavních zákonů přijatých představiteli Republiky Srbské,“ uvedla von der Leyenová. Nové zákony schválené bosenskosrbským parlamentem podle kritiků omezují svobodu slova a občanskou společnost. Představitelé bosenských Srbů také otevřeně prosazují odtržení od Bosny.
Země o členství v EU požádala v roce 2016 a kandidátský status získala loni v prosinci. V posledních měsících se o ní v souvislosti s pokroky ve vyjednáváních příliš nehovořilo, protože žádné posuny nenastaly.
„Udělili jsme Bosně kandidátský status za předpokladu, že to podpoří reformy. Od té doby jsme byli svědkem jen zhoršování právního státu a politické situace. Jak můžeme nyní rozhodnout o zahájení rozhovorů a stále očekávat, že ostatní kandidátské země budou svědomitě provádět své reformy?“ citoval bruselský web Politico jednoho z pobouřených diplomatů.
„Jde o podmíněné zahájení přístupových jednání. Jsou tam některé záležitosti, které ještě musí Bosna dotáhnout,“ uvedla k tomu Jourová. „Uvidíme, co Bosna stihne mezi dneškem a prosincem,“ dodala komisařka. Nejspíš však půjde nadále o podmíněné, tedy odložené zahájení přístupových jednání. Podle informací, které se objevily v minulých dnech v médiích, byla debata ohledně Bosny poměrně bouřlivá a ne všichni byli s rozhodnutím EK spokojeni.
To potvrdila i Jourová. „Dá se ale říct, že eurokomisař (pro rozšíření OIivér) Várhelyi odpověděl všem poměrně uspokojivě, takže ta věc nakonec došla ke schválení,“ dodala.
Gruzii pak EK doporučila udělit status kandidátské země. Země by měla potlačit dezinformace a politickou polarizaci a rovněž zajistit uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová poblahopřála svým protějškům v čele Ukrajiny a Moldavska. „Raduji se s obyvateli Gruzie a vítám kladné doporučení EK. Jako prezidentka budu více než kdy jindy hrát svou roli proevropského lídra, abych usnadnila a prosadila stále potřebné reformy,“ přislíbila.
Společně s Ukrajinou podaly Gruzie a Moldavsko přihlášku do Unie krátce po začátku války na Ukrajině. Následně na summitu v červnu 2022 unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu jak Ukrajině, tak Moldavsku. Gruzie tehdy dostala jen příslib, že k tomu dojde, nicméně že musí pracovat na vnitřních reformách. EU dala Tbilisi dvanáct podmínek, které kavkazská země musí splnit, aby toto postavení získala. Jednalo se především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.
Postoj zemí k rozšíření EU se změnil
Podle expertů je z dění posledních týdnů a měsíců jasné jedno: předchozí únava z rozšíření je u konce a o zvýšení počtu členů EU hovoří už i státy, které to dříve nepodporovaly. Podle Engjellushe Morinaové z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) je změna v postojích „reakcí na novou geopolitickou realitu“.
„Udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku v červnu 2022 bylo zlomovým bodem. Je zajímavé, že lídři unijních zemí, které v minulosti projevovaly jen malé nadšení pro rozšíření, zcela změnili tón,“ dodala. Jak by ale mělo rozšíření proběhnout a jak moc a kdy je kvůli tomu třeba reformovat Evropskou unii, v tom se postoje členských zemí liší.
Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se však mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním přišla i reforma samotné Unie. Podobný názor zastává i Belgie, která bude od ledna 2024 Evropské unii předsedat.
Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. Von der Leyenová v posledních dnech pokrok jednotlivých zemí na cestě do EU ocenila, nicméně znovu zdůraznila, že neexistuje žádný kalendář pro vstup a že proces přistoupení musí být založený na zásluhách.
Budoucí rozšiřování Evropské unieNyní probíhají přístupová jednání s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem. Rozhovory s Tureckem, které je kandidátskou zemí od roku 1999, pak uvázly na mrtvém bodě. Kandidátskými zeměmi jsou Bosna a Hercegovina, Moldavsko a Ukrajina, nyní Evropská komise doporučila zahájit se všemi třemi státy přístupová jednání. Komise také doporučila udělit status kandidátské země Gruzii, o členství v EU se uchází i Kosovo. Například Turecko požádalo o členství v EU v roce 1987 a za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999. Jednání začala v říjnu 2005, v roce 2019 však byly přístupové rozhovory pozastaveny. Zahraniční výbor Evropského parlamentu přitom poukazoval na nerespektování lidských práv v Turecku, omezování občanských svobod, ovlivňování soudnictví a územní spory s Kyprem a dalšími sousedními zeměmi. Z dalších zemí v rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už uzavřeny. Komise nicméně ve středu uvedla, že kvůli nestabilní politické situaci se tam „pokrok v reformách do značné míry zastavil“. Nyní v souvislosti s novým parlamentem a novou vládou EK očekává, že reformní úsilí bude opět postupovat. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU už do roku 2028. Tato země žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. V případě Srbska se otevřelo 22 z 35 kapitol, situaci však komplikují neurovnané vztahy s Kosovem. „Srbsko pokračovalo v provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU, včetně reforem v oblasti právního státu,“ uvedla na adresu Bělehradu Evropská komise. Budou však zapotřebí další změny a rovněž je potřeba, aby se „Srbsko sladilo se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně restriktivních opatření k Rusku“, dodala EK. Srbsko se totiž zatím nepřipojilo k sankcím, které proti Moskvě kvůli invazi na Ukrajině vyhlásila Evropská unie. Oficiálně o členství v EU požádalo v roce 2009 a v březnu 2012 získalo kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory. V případě Albánie a Severní Makedonie se přístupové rozhovory ještě ke konkrétním kapitolám nedostaly. O členství v EU může požádat jakýkoli evropský stát, který uznává její společné hodnoty a zavazuje se k jejich podpoře (článek 49 Smlouvy o EU). Pro proces integrace do Unie jsou v případě každé kandidátské nebo potenciální kandidátské země klíčová kodaňská kritéria, která stanovila Evropská rada v roce 1993 v Kodani. Patří k nim stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva, respektování a ochranu menšin, fungující tržní hospodářství a schopnost přijmout závazky vyplývající z členství. Pokud si určitá země přeje přistoupit k Unii, předloží svou žádost Radě EU, která požádá EK o stanovisko. O této žádosti je informován Evropský parlament. Je-li stanovisko Komise příznivé, může Rada rozhodnout (jednomyslně), že státu bude udělen status kandidátské země. Rada pak na základě doporučení Komise – opět jednomyslně – rozhodne, zda by jednání měla být zahájena. Rozhodnutí o vstupu nových států do EU leží na členských zemích, které ne vždy souhlasí s názory EK a v minulosti blokovaly přístupové rozhovory s některými kandidáty kvůli bilaterálním konfliktům. |
