Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti sankcím se však podle bruselského webu Politico stavěla Česká republika a Maďarsko.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí jejich spojování s postihy vůči palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Nakonec sedmadvacítka sankce vůči organizaci, která stála za teroristickými útoky na Izrael z loňského října, a izraelským osadníkům přijala odděleně.
Z pohledu České republiky bylo důležité rozdělit v čase sankce proti osadníkům a proti teroristům z Hamásu, říká nyní mluvčí české diplomacie Daniel Drake. „To se povedlo, a proto Česko podpořilo zařazení násilných osadníků na lidskoprávní sankční seznam EU. Porušování lidských práv nám vadí po celém světě,“ uvedl.
Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, uvalily letos i Spojené státy. Evropská unie, Velká Británie a více než desítka dalších zemí už dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu.
Izrael ve válce |
Násilnosti vůči Palestincům se v tomto regionu objevovaly už před 7. říjnem, po útocích na Izrael jich však prudce přibylo. Jeden z loňských útoků židovských osadníků na Palestince dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.
Palestinci chtějí, aby byl Západní břeh součástí jejich budoucího státu. Izrael ho však desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území.
