Neděle 27. listopadu 2022, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Výzvy pro EU

Evropský uprchlický rébus. Jak má Unie naložit s běloruským nátlakem a dá se z celé situace poučit?

V pondělí se pokusilo překonat zábrany na bělorusko-polské hranici dosud největší množství migrantů. (8. listopadu 2021) foto: ČTK

V souvislosti s krizí kolem uprchlíků na hranicích Evropské unie a Běloruska se začíná měnit i evropská migrační politika. Jenže Brusel zatím nenašel racionální a politicky průchodné řešení této otázky, rozhodné kroky tak prozatím odkládá.
  12:00

Podle serveru Politico Evropská komise tento týden navrhla, aby východní státy Polsko, Litva a Lotyšsko mohly zadržet nelegální migranty, kteří se k nim dostávají z Běloruska ve speciálních pohraničních centrech, kde se bude posuzovat jejich nárok na azyl či jinou formu pobytu v EU, a to po dobu 16 týdnů. Dosud mělo být celounijním standardem 12 týdnů. Zároveň budou moci uprchlíci žádat na hranicích těchto zemí o azyl pouze na vybraných místech, například na určitých hraničních přechodech.

Polské síly na hranici odrazily migranty vodním dělem a slzným plynem
V pondělí se pokusilo překonat zábrany na bělorusko-polské hranici dosud...

Server Politico proto píše o tom, že se z Unie stává Pevnost Evropa. Jenže pevností se Evropa nestává. Jen hledá tu nejlepší, ale zároveň i politicky průchodnou cestu, jak se vyrovnat s přílivem uprchlíků. Reaguje přitom hlavně na zkušenosti ze dvou událostí: současné uprchlické krize na běloruské hranici a celoevropské uprchlické krize z roku 2015.

V případě uprchlické krize na běloruských hranicích vedl ke zmírnění náporu uprchlíků nátlak. Pohrůžka evropskými sankcemi vůči leteckým společnostem dovážejícím migranty, sankce proti Bělorusku a nátlak na země, odkud migranti pocházejí - to vše vedlo k omezení počtu migrantů. „Přísun běženců jsme zastavili,“ prohlásil nedávno polský premiér Mateusz Morawiecki. Jenže není to tak docela pravda. „Je tu potřeba najít dlouhodobé řešení, protože krize, jakou zažíváme na polsko-běloruských hranicích, se může opakovat kdekoliv na vnějších hranicích evropské sedmadvacítky,“ varuje europoslankyně Martina Dlabajová (zvolená za ANO) z frakce Renew Europe.

Tvrdost a limity imigrační politiky

Navíc případ s Běloruskem je velmi specifický - nejde ve skutečnosti o migrační krizi. Uprchlíky na jejich cestě do Běloruska a v následných pokusech překonat evropské hranice podporoval běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, běloruští pohraničníci dodávali migrantům kleště na překonání polské bariéry, a zřejmě právě oni lasery mátli a oslepovali polské pohraničníky. Přitom Lukašenkův režim ze zákulisí podporuje Moskva a podle všeobecného mínění jde o součást hybridní války proti Západu.

Otazníky kolem summitu demokracií. Možná bylo více na místě svolat summit o svobodách

Právě to vyprovokovalo Evropskou unii k nezvykle tvrdému postupu, který se může rozšířit i na další část hranic Evropské unie. Přitom Polska se částečně zastávají i ti, kteří jinak kritizují tvrdý postoj vůči migrantům obecně, jako jsou například někteří poslanci Evropského parlamentu.

„Evropský parlament se situací na běloruské hranici intenzivně zabývá a proběhly k tomu již dvě plenární debaty za účasti Rady a Komise. Evropský parlament považuje situaci za velmi vážnou a snaží se jednak podpořit Polsko ve snaze zajistit ochranu vnější hranice EU, jednak vyvíjet tlak na Bělorusko, aby tuto praktiku hybridní války ukončilo, a také působit na všechny zúčastněné strany, aby za účasti mezinárodních organizací hledaly možnosti efektivní humanitární pomoci pro migranty, kteří se ocitli v nouzi,“ popisuje situaci europoslanec Luděk Niedermayer, zvolený za TOP 09 a reprezentující konzervativní Evropskou lidovou stranu.

Krize 2015

Pokud jde o zkušeností Evropy s migrační krizí v roce 2015, kdy se v Unii počet žádostí o azyl v Unii najednou skokově zvýšil oproti předcházejícímu beztak rekordnímu roku o 123 procent, a do Unie se dostalo víc než jeden a čtvrt milionu lidí, tak i ta ukázala nové cesty a zejména limity evropské migrační politiky. Tehdy v podstatě zkolaboval tzv. dublinský azylový systém, podle něhož má každý uprchlík žádat o ochranu v první bezpečné zemi na hranicích s Unií.

Jenže Itálie a Řecko tehdy nezvládly uprchlíky zadržovat či registrovat. Nakonec se o to tyto země ani nepokoušely a německá vláda uprchlíkům povolila zažádat o azyl přímo v Německu.

Protože systém spoléhající na aktivitu jednotlivých zemí nefungoval, začalo se hledat celoevropské řešení. Došlo k posílení pravomocí a sil evropské agentury na ochranu hranic Frontex a proběhlo několik evropských námořních operací u libyjských a tureckých břehů na zachraňování a zadržování uprchlíků. Brzy se objevil i plán na přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivými zeměmi unie.

Jenže proti se postavily hlavně středoevropské státy, zejména Polsko, Maďarsko a Slovensko, naopak pro byly západoevropské a jihoevropské země. Zejména Itálie a Řecko, odkud se měli migranti přerozdělovat do dalších států. Přerozdělování bylo nakonec schváleno na dva roky, ale nepodařilo se přemístit plánované počty uprchlíků, a výsledkem bylo dodnes trvající napětí mezi jednotlivými částmi Unie.

Putin varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo ‚červenou čáru‘. Vzájemně si vyhrožují kvůli Ukrajině

Došlo tak k všeobecnému přitvrzení politiky vůči uprchlíkům, přijatelnější je dnes stavět proti nim zábrany a ploty, zatímco v průběhu migrační krize, když takto postupovalo Maďarsko, to vyvolalo nesouhlas a odsouzení. Zároveň politici odsunuli velké plány komplexní změny evropské imigrační a azylové politiky na pozdější dobu. „Jedna každá vláda kvůli tomu může padnout,“ vysvětlil to pro časopis The Economist nejmenovaný evropský diplomat v Bruselu. Komplexní změny totiž znamenají návrat k řešení nepříjemných problémů - jako nějaké formy přerozdělování uprchlíků a platby za ochranu vnějších unijních hranic.

Pakt o migraci a azylu navržený loni Evropskou komisí není příliš ambiciózní a Evropa se momentálně soustředí spíše na jednodušší vylepšení své azylové a imigrační politiky. Například na usnadnění migrace vysoce kvalifikovaných lidí do unie, které nedávno schválila Rada EU.

Nejlepší ze špatných řešení

Bariéry fungují, ale jen do určité míry. Dokážou zadržet jen omezený počet lidí, tedy pokud na přicházející davy nechce stráž střílet. Stejně tak jsou zřejmě jen omezeně účinné dlouhodobé programy pomoci uprchlíkům v místech, kde se nacházejí. Takové programy dokážou zabránit hromadné jednorázové uprchlické vlně, jako byla ta v roce 2015, ale nedokážou zabránit dlouhodobé frustraci uprchlíků, kteří se nemohou vrátit domů, a jejich následnému odchodu „za lepším“. Dělat „světového policistu“ a řešit konflikty na místě, aby se omezilo tlak na odchod lidí jinam, na to Evropská unie nemá síly a ani by to nepodpořili voliči v evropských zemích.

Zatím tak nejlépe fungují dohody, které pomáhají běžencům a zároveň zavazují jednotlivé země, aby uprchlíky nepouštěly do Evropy. Jako je například smlouva s Tureckem či spolupráce s Marokem. Fakticky jim Unie platí za to, že si nechávají migranty z jiných zemí u nich doma a nepouštějí je dál. Evropa je tím ale vydána „všanc“ vydírání těmito zeměmi, které občas hrozí, že znovu pošlou imigranty do Unie.

Podobné dohody by rádo zřejmě dosáhlo i Bělorusko. Jenže zatímco v Turecku jsou podle údajů OSN asi čtyři miliony uprchlíků, v Bělorusku to bylo necelých deset tisíc lidí. A navíc, jak již bylo řečeno, jde o strategii tamního režimu, která využívá uprchlíky ze třetích zemí jako zbraň.

Pokud by se ale běloruský diktátor Alexandr Lukašenko rozhodl vyhnat ze své země všechny, kteří se proti němu postavili v protestech na přelomu loňského a letošního roku, kdy do ulic vyšlo půl milionu lidí, nezbylo by nakonec zřejmě Evropské unii nic jiného, než že by musela přistoupit k podobným smlouvám jako má s Tureckem. Ostatně, zřejmě tak bude postupovat ve Středomoří například v případě Tuniska, a někdy v budoucnu zřejmě i Libye, pokud tam vznikne nějaká akceschopná vláda.

Tento článek je součástí autorského seriálu EU v době covidu.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!