Hlavním úkolem vítěze voleb bude vést zahraniční a bezpečnostní politiku této severské země, která loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vstoupila do NATO.
Pětapadesátiletý konzervativec Stubb je stejně jako jeho soupeř ze Zeleného svazu považován za proevropsky orientovaného politika. Oba jsou zároveň silnými podporovateli Ukrajiny v její válce s Ruskem.
Stubb vítězství v prezidentských volbách označil za největší poctu ve svém životě. „Mám pocit klidu, pokory, ale zároveň jsem samozřejmě nesmírně šťastný a vděčný, že Finové v tak velkém počtu hlasovali a že mohu sloužit jako prezident Finska,“ dodal.
Haavisto svému soupeři pogratuloval. „Věříme, že Finsko nyní dostává dobrého prezidenta,“ prohlásil. „Alexander Stubb je pro tuto práci zkušený a kompetentní člověk,“ dodal.
Vítěz voleb vystřídá v prezidentském křesle Sauliho Niinistöa, který po dvou šestiletých obdobích již nemohl znovu kandidovat. Funkce se ujme v nové éře, kterou zahájil loňský vstup země do Severoatlantické aliance, k němuž se tradičně neutrální Helsinky rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.
Stubb je zastáncem úzké spolupráce v rámci NATO, včetně umožnění přesunu jaderných zbraní přes finské území a stálého umístění některých jednotek NATO ve Finsku. Haavisto prosazuje zachování zákazu přítomnosti jaderných zbraní na finském území a považuje stálé umístění jednotek NATO ve Finsku za současné situace za zbytečné.
Prezident ve Finsku společně s vládou rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. Jmenuje také členy vlády, podepisuje zákony a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do domácí politiky se však obvykle příliš nevměšuje.
Finsko má 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. To pohrozilo Finsku odvetou za jeho vstup do NATO a za podpis dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Přechody na rusko-finské hranici jsou už několik měsíců uzavřeny a před několika dny finská vláda toto opatření prodloužila až do poloviny dubna.
Finsko obviňuje ruské úřady, že na hranice záměrně posílají žadatele o azyl bez potřebných dokladů, aby tak Finsku působily problémy.
O soupeřích mluvil jen hezky
Bývalý premiér a předseda Národní koaliční strany (KOK) Alexander Stubb je ve Finsku respektovaným politikem, za sebou má řadu vládních pozic včetně roku v úřadu finského premiéra. V roce 2017 z politiky odešel, loni v srpnu se ale stal jedním z favoritů předvolební kampaně, i díky slušnému tónu, kterým ji vedl.
„Kampaň odstartoval určitou šarmantní ofenzivou, kdy se o spolukandidátech vyjadřoval jen hezky a nevyhýbal se lichotkám,“ uvedl politolog z Helsinské univerzity Teivo Teivainen.
V kampani vystupoval Stubb jako nadstranický kandidát, příznivce má i v řadách levice. Označuje se spíše za liberála, podporuje sňatky stejného pohlaví či multikulturalismus. Za téma, které rozděluje současnou světovou politickou scénu, považuje střet mezi odpůrci a podporovateli globalizace, s tím, že on sám se řadí k tomu druhému táboru.
K aktuální tematice vztahů s Ruskem Stubb nedávno prohlásil, že příští hlava státu bude „v mnoha ohledech západním prezidentem“. A také hovořil o nutnosti ochrany hranic pomocí síly, pokud to bude nutné. „Země se kloní hodně k Západu,“ poznamenal v rozhovoru s agenturou Reuters v polovině ledna.
Voliči ve Stubbovi dostávají prezidenta, který má řadu kontaktů a hlubokou znalost Evropské unie a evropské politiky obecně,“ popisuje politoložka Jenny Karimäkiová a připomíná, že Stubb prosazoval vstup Finska do NATO ještě v dobách, kdy o tom veřejnost nechtěla ani slyšet.
Stubb v prvním kole prezidentských voleb obsadil první místo, získal 27,2 procenta hlasů. Haavisto v prvním kole obdržel 25,8 procenta hlasů.
