„Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie.
Před možným kolapsem humanitárního systému v palestinské oblasti sužované těžkými boji dnes Radu bezpečnosti OSN varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle nějž válka mezi Izraelem a Hamásem může zhoršit existující hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost. Podle palestinských úřadů, které v Pásmu Gazy kontroluje Hamás, od začátku izraelských úderů a pozemních akcí zemřelo v této oblasti přes 16 200 lidí.
Lídři G7 ve svém prohlášení také vyzvali Írán, aby se zdržel poskytování podpory nejen Hamásu, který vládne v Pásmu Gazy od roku 2007, ale také šíitskému hnutí Hizballáh v Libanonu a šíitským povstalcům v Jemenu.
Ukrajinský vůdce se v posledních dnech snaží zvláště Spojené státy, které jsou nejvýznamnějším dodavatelem zbraní a další pomoci Kyjevu, aby v podpoře nepolevovaly.
Americký prezident Joe Biden se v Kongresu snaží prosadit přijetí balíčku zákonů, který počítá mimo jiné s 61 miliardami dolarů (asi 1,4 bilionu korun) vyčleněnými na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny. Balíček v celkové výši 106 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) zahrnuje i pomoc pro Izrael nebo právě prostředky na posílení ostrahy americko-mexické hranice, kam letos v rekordních počtech přicházej migranti prchající především ze zemí Latinské Ameriky.
Republikáni ale schválení další finanční pomoci Ukrajině podmiňují zpřísněním americké imigrační politiky. Biden ve středu podle Reuters uvedl, že je ochotný ke „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic, ale naznačil, že na všechny požadavky republikánů přistoupit nechce. „Musí se o tom jednat,“ řekl.
Šéf Bílého domu zároveň varoval před scénářem, kdy by se Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podařilo Ukrajinu ovládnout. „Pokud Putin ovládne Ukrajinu, tak se tam nezastaví,“ uvedl Biden a zdůraznil, že Rusko by pak mohlo zaútočit i na některou ze členských zemí NATO.
Nedlouho po jeho projevu Pentagon a americké ministerstvo zahraničí podle agentury AP oznámily, že USA poskytnou Kyjevu další vojenskou pomoc ve výši 175 milionů dolarů (asi 4 miliardy korun). Ta zahrnuje střely do raketometů HIMARS, dělostřeleckou munici nebo protitankové střely.
Ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně zahraniční pomoci Kyjevu řekl, že Ukrajina se snaží navýšit své obranné kapacity, a vyzval americké společnosti, aby jí v této snaze pomohly. „Ukrajina nechce zcela záviset na svých partnerech. Ukrajina usiluje o to, a je toho i schopna, aby se stala garantem bezpečnosti svých sousedů, až zajistí svoji vlastní bezpečnost,“ uvedl Zelenskyj.
12. července 2023 |
