Normu kritici přirovnávají k ruským zákonům, které Kremlu umožnily rozdrtit potlačovat a omezovat nezávislá média. Zákon byl zatím přijat v prvním čtení, ale vládní strana má v parlamentu natolik silnou většinu, že je schopna přehlasovat i avizované veto hlavy státu, která má spíše reprezentativní funkci.
Návrh zákona má zabránit „ukrajinizaci země“, posílit její „suverenitu“ a zajistit „stabilní rozvoj“, což je nezbytná podmínka integrace do Evropské unie, tvrdil podle gruzínské televize premiér Irakli Kobachidze.
„Kdyby nevládní organizace dosáhly toho, o co se v letech 2020 až 2022 snažily, tedy svržení vlády revolucí, byla by dnes Gruzie v horší situaci než Ukrajina. Při revoluci by mír i evropská integrace šly stranou,“ prohlásil.
„Nejenže tento zákon nevzdálí Gruzii od Evropy, ale kvalitativně nás přiblíží k dosažení hlavního cíle naší zahraniční politiky – integrace do Evropské unie. To je velmi důležité,“ dodal premiér.
Proti jeho výrokům se ohradilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Diplomaté podle agentury Unian doporučili gruzínskému premiérovi respektovat právo občanů na pokojné protesty a hledat řešení sporů v konstruktivním dialogu.
Představitelé Evropské unie a velvyslanci jejích členských zemí dávají najevo, že kontroverzní návrh zákona není v souladu s hodnotami EU.
Gruzínský sen zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi
Vládní strana Gruzínský sen loni po rozsáhlých demonstracích odpůrců zákona jeho návrh z parlamentu stáhla. Nedávno však oznámila, že ho oprášila, a poté ho předložila v mírně pozměněné formě opět parlamentu.
Původní návrh zákona vyžadoval, aby se organizace v Gruzii, získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“. Vládní politici tvrdí, že cílem je zajistit transparentnost. Staronový návrh používá místo původního výrazu „agent pod zahraničním vlivem“ výraz „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.
Proti předloze demonstrovaly v třech předchozích dnech před sídlem parlamentu tisíce demonstrantů. Když se ve středu večer přesunuli před sídlo vlády a domáhali se setkání s premiérem, byl v potyčce s policisty zbit i jeden z opozičních poslanců.
Gruzie v prosinci získala postavení kandidáta členství v EU. O vstup do bloku požádala v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. EU ale status udělila nejprve Ukrajině s Moldavskem a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a zmírnit polarizaci domácí politiky.
Gruzínský sen, jenž pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských tendencí a přílišné blízkosti k Rusku. Vládní strana podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi, i když její popularita od posledních voleb v roce 2020 zeslábla. Příští parlamentní volby mají být v říjnu.
