Přestřelky gangů s bezpečnostními silami se odehrály na letišti Toussaint Louverture v době, kdy se nechystaly žádné lety a na terminálu nebyli pasažéři. Podle agentury AP nebylo zcela jasné, zda se gangům podařilo letiště ovládnout.
Vyhlášením výjimečného stavu vláda v neděli reagovala na útěk několika tisíc vězňů z největší káznice v zemi, při němž zemřelo na deset lidí.
Rozmáhající se násilnosti přiměly řadu zemí včetně USA vyzvat své občany, aby nejchudší zemi regionu opustili. Sousední Dominikánská republika, která loni deportovala desetitisíce Haiťanů zpět do jejich země, v pondělí oznámila, že její ministr obrany zkontroloval pokračující práce na stavbě plotu na hranici se západním sousedem. Uprchlíky země přijímat nebude, uvedl dominikánský prezident podle agentury Reuters.
Brazílie mezitím vyzvala k přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by umožnila vyslat do země mezinárodní síly k uklidnění situace.
Poslední vlna násilí na nestabilitou a kriminalitou sužovaném Haiti vypukla minulý čtvrtek, kdy premiér Ariel Henry odcestoval do Nairobi, aby zde jednal o vyslání Keňou vedených nadnárodních bezpečnostních sil do své země. Gangy, které usilují o svržení premiéra, nyní ovládají zhruba 80 procent Port-au-Prince.
Násilí se zvyšuje od zabití prezidenta Jovenela Moïseho v roce 2021. Podle lednové zprávy Organizace spojených národů se loni obětí násilí ze strany haitských gangů stalo přes 8 400 lidí, což je více než dvojnásobek počtu z roku 2022. Toto číslo zahrnuje mrtvé, zraněné a unesené.
