Předtím řekl, že na rozjezd zařízení dohlížejí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Mluvčí MAAE Melissa Flemingová potvrdila, že pečetě byly strženy za přítomnosti zástupců agentury v závodu v Natanzu. Zařízení bylo zapečetěno před více než dvěma roky.
Mohammad Saídí poukázal na to, že Írán se nepouští do procesu výroby jaderného paliva, které by zahrnovalo i sporné obohacování uranu. Řekl, že jeho země se hodlá pouze zabývat výzkumem. Zařízení v Natanzu je podle informací MAAE "velmi rozvinuté".
Írán v roce 2004 souhlasil s tím, že zmrazí obohacování uranu. Všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN Teherán v pondělí individuálně vyzvalo k tomu, aby upustil od jaderných
aktivit, chce-li se vyhnout mezinárodním sankcím.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí zopakoval, že se jeho země nevzdá jaderného programu a že případné sankce OSN tuto vůli neovlivní.
Obnova íránské jaderné činnosti je prý porušením dohod s EU
Íránská obnova výzkumných prací s jaderným palivem je porušením dohody se zeměmi Evropské unie, že se Teherán bude držet zpátky od citlivých jaderných aktivit.
Uvedla to dnes Cristina Gallachová, mluvčí vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany.
"Je to považováno za porušení dohod z Paříže. Tyto aktivity jsou jasně spojeny s obohacováním uranu," řekla Gallachová. "Je to krok špatným směrem. Jsme velmi znepokojeni a (v rámci EU) nyní probíhají konzultace, aby se zkoordinovala odpověď," dodala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v první reakci sdělil, že Rusko je znepokojeno záměrem Íránu obnovit aktivity směřující k obohacování uranu. Zároveň prohlásil, že Moskva vyzvala Teherán, aby dál dodržoval moratorium na obohacování během vyjednávání se Západem.
Francouzský prezident Jacques Chirac řekl, že by Írán a Severní Korea měly dodržovat mezinárodní závazky v otázce jaderného programu. Podle něho "by se dopustily vážné chyby, pokud by nepřijaly (západem) nabízenou ruku".
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier již v pondělí prohlásil, že obnova výzkumu "nemůže být ponechána bez následků". Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, jehož země nyní EU předsedá, vyjádřil týž den velké znepokojení a varoval Teherán, že sankce jsou proti němu stále možné.
Mluvčí MAAE Melissa Flemingová potvrdila, že pečetě byly strženy za přítomnosti zástupců agentury v závodu v Natanzu. Zařízení bylo zapečetěno před více než dvěma roky.
Mohammad Saídí poukázal na to, že Írán se nepouští do procesu výroby jaderného paliva, které by zahrnovalo i sporné obohacování uranu. Řekl, že jeho země se hodlá pouze zabývat výzkumem. Zařízení v Natanzu je podle informací MAAE "velmi rozvinuté".
Írán v roce 2004 souhlasil s tím, že zmrazí obohacování uranu. Všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN Teherán v pondělí individuálně vyzvalo k tomu, aby upustil od jaderných
aktivit, chce-li se vyhnout mezinárodním sankcím.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí zopakoval, že se jeho země nevzdá jaderného programu a že případné sankce OSN tuto vůli neovlivní.
Obnova íránské jaderné činnosti je prý porušením dohod s EU
Íránská obnova výzkumných prací s jaderným palivem je porušením dohody se zeměmi Evropské unie, že se Teherán bude držet zpátky od citlivých jaderných aktivit.
Uvedla to dnes Cristina Gallachová, mluvčí vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany.
"Je to považováno za porušení dohod z Paříže. Tyto aktivity jsou jasně spojeny s obohacováním uranu," řekla Gallachová. "Je to krok špatným směrem. Jsme velmi znepokojeni a (v rámci EU) nyní probíhají konzultace, aby se zkoordinovala odpověď," dodala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v první reakci sdělil, že Rusko je znepokojeno záměrem Íránu obnovit aktivity směřující k obohacování uranu. Zároveň prohlásil, že Moskva vyzvala Teherán, aby dál dodržoval moratorium na obohacování během vyjednávání se Západem.
Francouzský prezident Jacques Chirac řekl, že by Írán a Severní Korea měly dodržovat mezinárodní závazky v otázce jaderného programu. Podle něho "by se dopustily vážné chyby, pokud by nepřijaly (západem) nabízenou ruku".
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier již v pondělí prohlásil, že obnova výzkumu "nemůže být ponechána bez následků". Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, jehož země nyní EU předsedá, vyjádřil týž den velké znepokojení a varoval Teherán, že sankce jsou proti němu stále možné.
