Na prezentaci do Říma přijeli zástupci 25 afrických zemí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, píše agentura AFP.
Meloniová o plánu, který nechala pojmenovat po zakladateli ropné společnosti ENI Enricovi Matteimu, mluví již několik měsíců, dosud ale konkrétní nebyla. Cílem je podle premiérky přispět k rozvoji Afriky, a snížit tak migrační tlaky z kontinentu. „Je nutné zaručit právo na to, aby nikdo nebyl nucen emigrovat a přetrhat své kořeny při hledání lepšího života,“ uvedla.
Meloniová v pondělí některé detaily plánu odhalila. „Matteiho plán může počítat s počátečním prostředky ve výši 5,5 miliardy eur mezi půjčkami, dary a garancemi,“ řekla s tím, že část prostředků půjde z italských klimatických programů. Za priority označila podporu vzdělání, efektivnější zemědělství, lepší přístup k pitné vodě a energiím. První projekty by se mohly uskutečnit v Tunisku, Maroku či Pobřeží slonoviny.
„Nežebráme o pomoc“
S prioritami souhlasil předseda komise Africké unie Moussa Faki, podle kterého však Itálie obsah plánu s africkými zeměmi předem neprojednávala. „Afrika je svolná k tomu diskutovat o obsahu a uvedení v činnost (plánu),“ uvedl šéf komise Africké unie, který zdůraznil, že jeho kontinent nežebrá o pomoc.
„Jsme připraveni nabídnout více příležitostí pro to, aby bylo možné do Evropy přijet legálním způsobem,“ řekla v Římě předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. Evropská unie připravila svůj plán na rozvoj Afriky už v roce 2022.
Meloniová čelí kritice, že v loňském roce do Itálie připlulo o 50 procent více migrantů více než v roce 2022. Když byla v opozici, krajně pravicová politička označovala za viníky nelegální migrace příliš měkký postup vlád a údajné plány na nahrazení původního italského obyvatelstva.
Italská opozice kritizuje i pondělní setkání jako pouhou vládní propagandu. Podle ní Matteiho plán nepřináší nic nového. „Konkrétním cílem (plánu) je využití afrických přírodních zdrojů, ropy, plynu a další surovin, což vede k dopadu na životní prostředí, korupci, chudobě, nestabilitě, konfliktům a v konečném důsledků nárůstu migračních toků,“ uvedli členové zahraničních výborů Sněmovny a Senátu z opozičního Hnutí pěti hvězd.
Uprchlická centra v Albánii
Albánský ústavní soud dal zelenou dohodě s Itálií, na jejímž základě by balkánská země mohla v budoucnu hostit tisíce migrantů, informovala albánská agentura ATA. Očekává se, že po pondělním verdiktu dohodu schválí také albánský parlament, v němž má většinu Ramova socialistická strana.
Již minulý týden plán schválili italští poslanci. Souhlas musí vyslovit také italský senát, kde ale mají vládní síly pohodlnou většinu, a proto se jeho odmítnutí neočekává.
Dohoda o dočasném ubytování migrantů, kteří v Itálii čekají na rozhodnutí úřadů o udělení azylu, předpokládá, že v Albánii vzniknou zařízení, která by se ročně měla postarat až o 36 000 utečenců. Jedno z nich má být v přístavu Shëngjin a druhé na nedaleké bývalé vojenské základně Gjadër. Celkem mají mít kapacitu pro 3000 osob.
Fungovat mají pod italskou jurisdikcí a Řím si od nich mimo jiné slibuje zrychlení úředních procedur. Dohoda byla podle albánských médií uzavřena na pět let s možností prodloužení.
Albánie v minulých letech souhlasila s přijetím několika tisíc Afghánců, kteří utekli z vlasti po nástupu Tálibánu k moci v srpnu 2021. Řada z nich podle médií stále čeká na vyřízení víz do Spojených států. Balkánská země hostí, rovněž na žádost USA, také přibližně 3000 členů íránské exilové organizace Lidoví modžáhedové.
12. září 2023 |
