Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nejvíc šokující a znepokojující po našem shledání bylo to, že jen šeptala. Skoro ji nebylo slyšet, musel jsem se naklonit až k jejím rtům. Byla naučená, že nesmí dělat žádný hluk,“ řekl Emilyn otec Thomas poté, co se dívka po padesáti dnech v zajetí vrátila domů.
Už na prvních záběrech ze sobotního propuštění bylo zřejmé, že je holčička přinejmenším otřesená. A když se měla přivítat se svou starší sestrou, jen se jí beze slova schoulila do náručí. Viditelně jí také vadila přítomnost kamer, které celou situaci natáčely. Hand vypráví, že teď dcera před spaním pláče.
„Včera v noci plakala tak dlouho, dokud neusnula. Tvář měla úplně rudou a plnou skvrn. Neuměla přestat a nechtěla ani utěšit. Myslím, že zapomněla, jaké to je, když vás utěšují. Vlezla pod peřinu, přikryla se a tiše plakala,“ pokračuje s tím, že musel zkrátka počkat, až se sama uklidní. „Ví, jak na to. Je velmi odhodlaná a silná. Věděl jsem, že díky své povaze to tam nějak zvládne,“ říká.
Thomas Hand speaks about the moment he was reunited with his daughter, Emily.
“It was only when she stepped back a little that I could see her face was chiseled like mine. Whereas before she left it was chubby.”
https://t.co/11i1Hk9yyd
Emily podle reportérky CNN Clarissy Wardové zřejmě neutrpěla žádné fyzické zranění a nebyla pohlavně zneužita. Podle Handa však v Gaze ztratila pojem o čase. Otci pak totiž řekla, že ji únosci z Hamásu věznili celý rok. Ve skutečnosti to bylo zhruba sedm týdnů. Holčička však nebyla držena v tunelu, jak se otec původně domníval. „Prchali z domu do domu. Když mluví o Gaze, říká ‚kufsa‘ – krabice. Takže se jí musíte zeptat: ‚Jak dlouho jsi byla v krabici?‘“
„Myslela si, že mě unesli. Nevěděla, co se sakra stalo, kromě toho rána. Měla za to, že všechny unesli nebo zabili nebo zmasakrovali. Neměla ani ponětí,“ vysvětluje Hand, který jí později musel říct, že Hamás zabil jeho exmanželku Narcisse. „Emily bohužel rozumí všemu, co se stalo. Doporučili mi, abych jí o smrti její druhé mámy řekl bez okolků. Když jsem to udělal, v šoku se rychle nadechla,“ odpovídá Wardové v rozhovoru.
 |
Vrací se také k samotnému prvnímu setkání s dcerou, o níž si na začátku ani nemyslel, že by mohla být naživu. Krátce po útoku Hamásu ze 7. října dojalo svět Handovo přiznání, že byl rád, když mu oznámili, že je Emily zřejmě mrtvá. „Řekl jsem si ‚ano!‘ a usmál jsem se, protože to byla ta nejlepší z nabízených možností. Byla buď mrtvá, nebo v Gaze. A když víte, co dělají lidem v Gaze, víte, že je to horší než smrt. Smrt tak byla požehnáním,“ řekl tehdy.
Až později se dozvěděl, že je dcera možná naživu a v zajetí teroristů. Podle jeho slov jej zaplavila naděje, ale i zoufalství z toho, v jakých podmínkách Emily pravděpodobně drží. A kromě nekonečného čekání a obav Handa zaplavovaly představy, že se s Emily zase shledá. „V duchu ji vidím, jak ke mně běží, já ji zvedám a už ji nikdy nepustím,“ vyprávěl.
Emily, která v zajetí „oslavila“ deváté narozeniny, osudného 7. října nebyla doma. Otec ji těsně předtím odvezl na noc ke kamarádce. Spolu s ní a její rodinou pak holčičku zajali. Díky telefonům této rodiny ji pak také izraelské bezpečnostní složky vystopovaly a zjistily, že je v Gaze. V pokoji, odkud ji unesli, navíc nebyla krev, řekli tehdy Handovi.
Ten se do kibucu Be’eri, který při masakru přišel o víc než 130 obyvatel, přistěhoval před třiceti lety z Irska. Emily vychovával sám poté, co jeho první žena zemřela na rakovinu, když bylo dceři dva a půl roku, a s druhou se rozvedl. Nyní líčí, že když se k němu dcera rozeběhla, bylo to přesně takové, jak si představoval.
„Asi jsem ji stiskl příliš silně. Odtáhl jsem ji a podíval se jí do tváře. Má ji teď ostře řezanou jako já, předtím byla buclatá, jako malé dívky a děti mívají. Hodně zhubla. A ta barva! Nikdy jsem ji neviděl tak bílou,“ dodává. I další příbuzní propuštěných dětí nyní začínají popisovat, co rukojmí v Gaze prožili.
Strýc třináctileté Hily Rotemové například také zmiňuje, že je dívka zvyklá šeptat. „Tak jim to řekli. Nedovolili jim mluvit v noci a během dne je umlčovali, takže teď mluví velmi potichu a vy musíte pozorně poslouchat,“ řekl.
Mnohé ze zajatých dětí, stejně jako někteří z dospělých rukojmích, se však až na svobodě dozvěděly nebo ještě dozvědí, že už jim nemá kdo naslouchat, protože jim Hamás zabil rodinu. Palestinské teroristické hnutí ve středu pravděpodobně propustí další skupinu rukojmích, podle agentury AFP půjde o deset Izraelců a několik Rusů. V zajetí v Pásmu Gazy je ještě 161 lidí včetně patnácti cizinců. V sobotu 7. října teroristé zavraždili přes 1 200 lidí.
Tisková konference z doby, kdy Thomas Hand ještě nevěděl, zda a kdy svou dceru ještě uvidí:
