Podobně se v neděli vyjádřil ministr obrany Joav Galant. Izraelská armáda se mezitím chystá povolat do operačních misí v Pásmu Gazy dvě záložní brigády.
Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě vůči Íránu, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Členy válečného kabinetu jsou Netanjahu, Galant a Ganc, jako pozorovatelé v něm zasedají bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer.
Televize CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele informovala, že kabinet mimo jiné pověřil armádu, aby připravila dodatečné scénáře izraelské odpovědi.
Podle zpravodajského webu The Times of Israel přišla některá hebrejská média s informací, že Ganc a Eisenkot chtěli spustit odvetný úder už v noci na dnešek, když ještě íránský útok probíhal. Myšlenka okamžité odpovědi ale byla rychle zavržena.
Netanjahu v sobotu večer prohlásil, že Izrael „ublíží komukoli, kdo ublíží nám“. Vyjádření přišlo ve chvíli, kdy Írán zahajoval svůj první přímý úder proti židovskému státu. V reakci na bombardování íránského konzulátu v Damašku vyslal Teherán stovky dronů a střel, což po úspěšných zásazích Izraele a jeho partnerů nezpůsobilo významné škody, ovšem vyvolalo obavy z další eskalace napětí na Blízkém východě.
„Tato událost není u konce... Tváří v tvář íránské hrozbě vybudujeme regionální koalici a vybereme si od Íránu daň, a to způsobem a ve chvíli, jaké nám budou vyhovovat,“ uvedl v dnešním prohlášení Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z tváří izraelské opozice.
Ministr obrany Galant ve vlastním stanovisku uvedl, že Izrael má příležitost vytvořit „strategickou alianci proti této vážné íránské hrozbě“. Později se po telefonu spojil se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Další izraelští politici včetně krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira ovšem volali po rychlé a rázné odpovědi. Takový postup ale zřejmě nemá podporu americké vlády, která už řadu týdnů dává najevo nespokojenost s agresivní taktikou Izraele v boji proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Šéf Bílého domu Joe Biden podle amerických médií Netanjahuovi po íránském útoku sdělil, že USA by se nepřipojily k vojenské odvetě. Nejmenovaný americký činitel pak podle agentury Bloomberg při brífinku pro novináře naznačil, že odvetný úder není potřeba, protože Izrael ve spolupráci s partnery íránský útok odrazil a z incidentu „vyšel vítězně“.
„Našim cílem je deeskalovat regionální napětí. Nechceme širší regionální konflikt,“ shrnul stanovisko Washingtonu jeden z vládních představitelů, kteří hovořili s médii.
Do Gazy jdou další brigády izraelské armády
Izraelská armáda se chystá povolat do operačních misí v Pásmu Gazy dvě záložní brigády. Podle izraelského tisku armáda oznámila, že jí to pomůže v dalším zajišťování bezpečnosti Izraele.
„Jejich povolání umožní pokračovat ve snaze dál bránit stát Izrael, zajistit připravenost a zaručit bezpečnost jeho obyvatel,“ uvedla podle deníku The Times of Israel armáda ve stručném prohlášení. Brigáda v izraelské armádě čítá několik tisíc vojáků, uvedla dříve CNN, podle blízkovýchodního serveru Al-Monitor je to 3000 až 7000 vojáků.
Dříve tento měsíc Izrael stáhl některé své síly z Pásma Gazy s vysvětlením, že se budou připravovat na další operace na tomto území, včetně operací v oblastí Rafáhu na jihu.
Izrael během dneška pokračoval s nálety na Pásmo Gazy, uvedl s odvoláním na místní obyvatele list The New York Times. Oblast předtím zažila poprvé po šesti měsících od začátku izraelské ofenzivy relativně klidnou noc. Zatímco se Izrael bránil masivnímu útoku íránských dronů a raket, z oblohy nad Gazou zmizely izraelské vojenské letouny a drony.
