Podle stanice Channel 12 se hovořilo o několika variantách, přičemž ve všech případech šlo o protiúder, který bude Írán bolet, ale zároveň nerozpoutá válku. Cílem kabinetu podle stanice bylo zvolit reakci, kterou nezablokují USA. Jejich prezident Joe Biden přitom izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odrazoval prakticky od jakékoli výrazné odpovědi.
Šéf izraelské armády generálporučík Herzi Halevi v pondělí agentuře AP řekl, že Izrael na útok Íránu rozhodně odpoví. Neuvedl ale bližší podrobnosti. „Izrael stále zvažuje své kroky,“ řekl během návštěvy letecké základny Nevatim, která podle Izraele utrpěla při íránském útoku lehké škody.
Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby odmítl sdělit, zda USA byly nebo očekávají, že budou informovány o případných izraelských plánech reakce. „Necháme k tomu promluvit Izraelce. Nejsme zapojeni do jejich rozhodovacího procesu o případné odpovědi,“ uvedl.
Izraelský válečný kabinet je užší vládní orgán, který ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na íránský útok. Členy jsou vedle Netanjahua ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z hlavních tváří izraelské opozice.
Írán v noci na neděli vyslal proti Izraeli přes 300 dronů a raket, které i díky zapojení zahraničních partnerů Izraele do obrany nezpůsobily významnější škody. Odrazit útok se izraelské protivzdušné obraně podařilo s pomocí USA, Británie, Francie a Jordánska.
Zpravodajský web ABC News v pondělí s odkazem na dva nejmenované americké představitele uvedl, že při odpalu nebo za letu před zasažením cíle selhala nejméně polovina z balistických raket vyslaných Íránem. Vysoce postavený americký činitel ABC News sdělil, že těchto raket bylo celkem 115 až 135, takže sestřelit bylo nutné jen polovinu.
Víkendovou akci označuje Teherán za odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna. K němu se Izrael sice nepřihlásil, ale předpokládá se, že je za něj zodpovědný. Při útoku v syrské metropoli zahynulo sedm příslušníků íránských revolučních gard.
Írán v případě reakce hrozí dalším úderem
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v pondělí svému britskému protějšku řekl, že Írán nechce vyostřovat napětí, ale že bude reagovat okamžitě a s větší sílou, pokud Izrael provede protiútok.
Britský premiér Rishi Sunak mezitím oznámil, že bude brzy mluvit s izraelským předsedou vlády Netanjahuem o tom, jak zabránit další eskalaci. Na odražení íránského útoku se o víkendu podílely i britské stíhačky.
Západní vlády Írán za jeho bezprecedentní útok odsoudily. Francie, Německo a Británie Írán varovaly před dalším útokem na Izrael, současně však jako USA vyzvaly ke zdrženlivosti také Izrael a varovaly před další eskalací už tak vyhrocené situace na Blízkém východě.
Izrael se podle řady médií kvůli íránskému útoku rozhodl odložit očekávaný vojenský vpád do města Rafáh na jihu Pásma Gazy. Televize CNN s odvoláním na dva nejmenované izraelské zdroje uvedla, že izraelská armáda měla původně v plánu v pondělí civilní obyvatelstvo Rafáhu vyzvat k evakuaci. Izraelská stanice Kan v neděli večer přišla s obdobnou zprávou, ale Netanjahu tvrzení o odkladu vstupu armády do Rafáhu odmítl.
Netanjahu opakovaně uvedl, že schválil plány pro operaci v Rafáhu, a nedávno řekl, že bylo stanoveno datum jejího zahájení. Podle listu Times of Israel však o několik hodin později izraelský ministr obrany Galant v rozhovoru se svým americkým protějškem Lloydem Austinem prohlásil, že datum stanoveno nebylo, jelikož armáda stále dokončuje plány evakuace 1,4 milionu Palestinců, kteří se do Rafáhu uchýlili
