Ve středu posádka kontejnerové lodi plující pod vlajkou USA asi 80 kilometrů jižně od jemenského přístavu Muchá ohlásila, že se k plavidlu přiblížil dron. Následně ve vzdálenosti zhruba 100 metrů došlo k explozi. Nikdo z posádky nebyl zraněn a loď nebyla poškozena, informovala britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey.
Jemenští povstalci ve středu kvůli pokračujícím odvetným úderům USA a Británie vyzvali americké a britské členy misí OSN a humanitárních organizací, aby do měsíce opustili Jemen. Učinili tak v dopise adresovaném humanitárnímu koordinátorovi OSN Peteru Hawkinsovi, který je také Brit.
Húsíové rovněž vyzvali, aby zahraniční organizace už nenajímaly americké a britské občany k operacím v Jemenu.
Kvůli občanské válce v Jemenu, která trvá od roku 2014, jsou asi tři čtvrtiny jeho obyvatel závislé na mezinárodní pomoci. Ozbrojený konflikt v zemi si vyžádal přes 150 tisíc obětí a další desítky tisíc lidí zemřely hladem či kvůli epidemiím cholery. Podle OSN tato válka způsobila jednu z největších humanitárních katastrof na světě.
12. ledna 2024 |
Útoky odsoudilo 24 zemí včetně Česka
Bílý dům v úterý večer vydal společné prohlášení 24 zemí, včetně USA, Británie, Německa či Česka, které odsuzují „nelegální a bezdůvodné“ útoky húsíjských povstalců ohrožující mezinárodní lodní dopravu v oblasti Rudého moře a žádají jejich ukončení.
„Více než třicet útoků, které Húsíové od poloviny listopadu podnikli na obchodní a námořní plavidla, představuje hrozbu pro všechny země, které jsou závislé na mezinárodní námořní dopravě. Tyto útoky odsuzujeme a požadujeme jejich ukončení,“ uvádí se v prohlášení.
Ruská agentura TASS s odvoláním na ruského velvyslance v Jemenu informovala, že k jednání o situaci v této zemi na Arabském poloostrově se ve středu mají sejít velvyslanci pěti států, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN - USA, Británie, Francie, Ruska a Číny.
Šíitští povstalci, kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, od listopadu útočí na komerční plavidla v oblasti. Tvrdí, že útoky jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu, kterou některé země poskytují izraelské vládě. Ta zahájila vojenskou operaci v Gaze v odvetě na loňské říjnové teroristické útoky palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael.
