Ve včerejším referendu rozhodovali o „širší autonomii“ Katalánska uvnitř španělského království. Podle prvních předběžných výsledků své Ano řeklo téměř 74 procent lidí. Katalánsko se tak stalo nejvíce nezávislým regionem v Evropě.
„Dnešek je historickým momentem pro Katalánsko. Dnes můžeme rozhodnout o tom, jací chceme být, jaký chceme mít vztah ke Španělsku, jaký ke světu,“ řekl včera emotivně Pasqual Maragall, šéf zdejší regionální vlády.
Katalánsko stejně jako Baskicko či Galicie již poměrně velkou autonomii má. Hovoří se zde katalánsky (ve školách i na ulici), provincie má svou vládu, parlament, vlajku či hymnu. Širší autonomie, o které včera Katalánci hlasovali, ale dává regionu volnější ruku v oblasti finanční politiky. Katalánsko tak bude moci například více těžit ze zahraničních zdrojů, regionální vláda bude moci hovořit jménem Katalánska a ne Španělska.
Balkanizace Španělska
V rámci širší autonomie budou mít Katalánci rovněž kontrolu nad příjmy z daní či nad provozem některých letišť a přístavů. Jen jeden bod nakonec španělským parlamentem v Madridu neprošel - z textu referenda vypadlo slovo „národ“.
| Fakta o Katalánsku |
|
Severovýchodní španělská provincie je nejbohatším regionem Španělska. Úředním jazykem je tu katalánština. |
Jasnou podporu Katalánsku naopak vyjádřili vládní socialisté v čele s premiérem Josém Luisem Zapaterem. Některá španělská média upozornila, že premiér svým postojem sleduje ještě jeden cíl. Zapatero totiž i přes značný odpor veřejnosti a opoziční Lidové strany usiluje o zahájení mírových rozhovorů s teroristickou organizací ETA o ukončení 40 let trvajícího násilí. Hledá proto co největší podporu, kterou mu může přihrát právě třeba „nezávislejší“ Katalánsko. Španělský list ABC napsal, že Zapatero bude těžit z euforie z vítězství zastánců širší autonomie pro Katalánsko. Na svou stranu by mohl získat většinu politického spektra a možná i veřejnosti.
