„(Severní Korea) dále vyvíjela jaderné zbraně a vyráběla štěpné jaderné materiály,“ konstatuje zpráva odborníků předkládaná OSN každého půlroku. KLDR podle ní pokračovala v odpalování balistických raket, na oběžnou dráhu vyslala satelit a svůj arzenál rozšířila o taktickou jadernou ponorku.
Část svého zbrojního programu podle zprávy zřejmě komunistická země financuje z kybernetických útoků. Konkrétně pozorovatelé píší o 58 útocích na společnosti spojené s kryptoměnami v letech 2017 až 2023 v hodnotě přibližně tří miliard dolarů (69 miliard korun), z nichž je podezřelá Severní Korea.
Krok severokorejského parlamentu je dalším z řady podobných z posledních měsíců. V lednu komunistická země zrušila vládní úřady, které měly na starosti vztahy s Jižní Koreou, včetně záležitostí sjednocování a mezikorejského turistického ruchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un tehdy v parlamentu prohlásil, že pro KLDR už nadále není možné usilovat o usmíření a mírové znovusjednocení s Jižní Koreou. Vyzval k přerušení veškeré komunikace mezi oběma Korejemi a také k přijetí ústavního dodatku, jenž by Jižní Koreu označil za striktně oddělenou zemi a nepřítele číslo jedna.
Soul zase koncem loňského roku v reakci na to, že KLDR vypustila špionážní družici, pozastavil platnost vojenské dohody, jejímž cílem bylo snížení napětí na Korejském poloostrově. Pchjongjang ji poté také pozastavil a uvedl, že na hranici s jižním sousedem vyšle silnější armádu a nové zbraně.
Přestože je Severní Korea známá tvrdou rétorikou, sledují někteří pozorovatelé vývoj z poslední doby s obavami. KLDR a Jižní Korea jsou technicky stále ve válečném stavu. Korejská válka z let 1950 až 1953 totiž skončila příměřím, nikoliv mírovou smlouvou.
