Co znamená včerejší útok Íránu na Izrael?
To, co se stalo v noci ze soboty na neděli, je dalším stupněm eskalace napjatých vztahů mezi těmito dvěma zeměmi. To nejnovější kolo odstartoval izraelský útok na íránskou ambasádu v Damašku v Sýrii 1. dubna, kdy bylo vcelku jasné, že také Írán bude dříve nebo později reagovat na nějaké nové úrovni. A jak vidíme, tou novou úrovní byl vzdušný útok ze sobotní noci.
Odpoví Izrael dalším útokem?
Nejspíš bude muset nějakým způsobem reagovat, už proto, že to od něj izraelská veřejnost očekává. A bude argumentovat úplně stejně, jako argumentoval Írán. To znamená právem na sebeobranu. Írán ty vzdušné útoky opodstatnil tím, že podle Charty OSN má právo na sebeobranu, že jeho diplomatické území se stalo terčem izraelské agrese. A teď zase bude mluvit Izrael o íránské agresi, na kterou také má právo a povinnost vůči svým občanům odpovědět.
Jak bude taková reakce vypadat?
Třeba Spojené státy v podstatě varují Izrael před nějakou širší konfrontací. Americký prezident Joe Biden údajně řekl izraelskému premiérovi Netanjahuovi, že když Izrael zaútočí na íránské území, Američané se na tom podílet nebudou. I tyto mezinárodní souvislosti bude muset Izrael také vzít v úvahu.
Jakým způsobem by mohly právě Spojené státy a další země reagovat?
Všechno záleží na spoustě věcí, třeba na cílech, které si Izrael vybere. Když se podíváme, tak ty sobotní íránské útoky byly vedené podle všeho na izraelské vojenské základny, to znamená ne proti civilním sídlům.
Břetislav Tureček Český novinář, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, analytik a vysokoškolský učitel. Pracuje jako vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze. V roce 2012 obdržel Cenu Egona Erwina Kische za knihu Nesvatá válka o Svatou zemi - Málo známá zákoutí nelítostného boje mezi Židy a Araby. |
Teď však záleží, jak odpoví Izrael. Nemyslím, že by útočil na íránská města, ale může útočit třeba na íránské jaderné provozy, což by také byla eskalace, na kterou by potom Američané už museli reagovat. Ale snažit se předvídat, jak Američané zareagují, když nevíme, co udělá Izrael, je prostě předčasné.
Ovlivní včerejší nálety na Izrael konflikt v Gaze?
Já si myslím, že ano, i když třeba ne bezprostředně. Ale vidíme jednu zajímavou věc. Ještě včera byl Izrael velmi tvrdě kritizován, často svými spojenci, s výjimkou tedy České republiky, za to, jak často nevybíravě útočí v Gaze a že zabil i humanitární pracovníky, jsou tam tisíce mrtvých civilistů a podobně. To říkaly velice otevřeně a velice kriticky i třeba Spojené státy.
Nicméně teď jsme svědky íránského útoku a najednou všichni říkají, že stojí pevně za Izraelem a že je to povinností svobodného světa. Jinými slovy, ten íránský útok vlastně semkl proizraelskou koalici, což může Izraeli uvolnit ruce dalším postupu v Gaze. Izrael teď může říkat: podívejte se, my čelíme strategické hrozbě ze strany Íránu a vy nás tady peskujete za to, že nejednáme v rukavičkách s Palestinci v Gaze. Takže v tomto ohledu to nějaký dopad mít může.
A mimochodem to je jedna z věcí, které se objevovaly už když Izraelci zaútočili na ten íránský diplomatický areál. Tehdy se říkalo, že právě to může být jedním z cílů a kalkulací izraelského premiéra Netanjahua – vtáhnout nebo vynutit si, že do konfliktu otevřeně vstoupí Írán. Vlastně ho k tomu přinutit. A tím semknout rozklíženou proizraelskou koalici, nyní kritickou k Izraeli, protože se za něj teď tváří v tvář íránskému režimu postaví. A jak vidíme, v noci na dnešek se to opravdu stalo.
