"Kožený je ve vazbě na Bahamských ostrovech a zítra bude mít slyšení ohledně vydání do Spojených států," řekl včera mluvčí newyorské odbočky Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Margolin.
Margolin prohlásil, že vydání Koženého nestojí nic v cestě, protože Bahamské ostrovy mají se Spojenými státy úmluvu o vydávání osob.
Vedle Koženého byla obžaloba vznesena proti americkým občanům Frederiku Bourkemu mladšímu a Davidu Pinkertonovi, kteří se vzdali FBI ve Spojených státech. Trojice je obžalována na základě zákona namířeného proti uplácení zahraničních činitelů (Foreign Corrupt Practices Act).
Právní zástupci Pinkertona a Bourka prohlásili, že jejich klienti vinu odmítají a že se oba cítí být spíše obětí podvodu, kterého se na nich dopustil Kožený. Jeho advokát podle agentury Reuters řekl, že Kožený věří, že bude plně očištěn.
Podvodníci okradli podvodníka
Žalobce Michael J. Garcia na tiskové konferenci označil Koženého za člověka, který se pokusil uloupit bohatství cizí země. Podle Garcii chystal Kožený a jeho společníci úplatky ve výši stovek milionů dolarů pro ázerbájdžánské činitele; desítky milionů prý byly od srpna 1997 do konce roku 1999 skutečně vyplaceny.
| "Pirát z Prahy" |
| Viktor Kožený se narodil 28. června 1963 v Praze. Studoval na gymnáziu a v roce 1979 spolu s rodiči emigroval do Německa. V letech 1983-89 žil v USA, kde získal titul bakalář na Harvard Extension School. Krátce pracoval u londýnské finanční firmy a po listopadu 1989 se vrátil do Československa. V roce 1990 založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od desetiny všech účastníků. Úspěch zaznamenaly také ve druhém kole. Českou republiku Kožený opustil v roce 1994 po skandálu s exagentem tajné služby Václavem Wallisem. V roce 2001 byl obžalován nejprve v ČR, která na něj vydala mezinárodní zatykač. Na podzim 2003 ho obžalovaly také americké soudy. Kožený byl třikrát ženatý a má čtyři děti. |
Americké úřady na aktivity Koženého v Ázerbájdžánu upozornili američtí akcionáři jeho společností, kteří se cítili být poškozeni poté, co Baku ustoupilo od původních privatizačních plánů.
Kožený podle Mershona akcionáře svého času odbyl tvrzením, že peníze nezpronevěřil, nýbrž je použil na podplácení, a že není jeho vina, že investice propadla. "Chci, aby dnes jasně zaznělo toto poselství: V Americe systém svobodného podnikání závisí na rovných podmínkách. Nelze nabízet úplatky zahraničním činitelům, dokonce ani tehdy, když jsou ochotni je přijímat. Náš systém nefunguje tímto způsobem ...," prohlásil Mershon.
Dočká se Kožený soudu v Čechách?
Kožený, kterého americké zdroje označují za irského občana českého původu se sídlem na Bahamských ostrovech, vedl podle obžaloby společnosti Oily Rock Group Limited a Minaret Group Limited v době, kdy tyto společnosti učinily úplatkářské sliby, platby a nabídky plateb vysokým ázerbájdžánským politikům.
Kožený se podílel také na kuponové privatizaci v Československu a získal přitom značné osobní jmění, podle některých odhadů až 200 milionů dolarů. V Česku je stíhán za údajné podvody spojené s tzv. harvardskými fondy. Pro českou justici byl ale nedosažitelný, protože se uchýlil na Bahamské ostrovy, s nimiž Praha nemá dohodu o vydávání osob.
Náměstek nejvyšší státní zástupkyně ČR Jaroslav Fenyk dnes nevěděl o tom, že Kožený byl zadržen. "Pokud je to pravda, je to pro nás pozitivní zpráva," řekl. Jestliže byl zatčen, pak se to pravděpodobně stalo na základě amerického zatykače a s trestní věcí v Česku to nemá nic společného, dodal. K dalšímu postupu české strany se Fenyk nechtěl vyjádřit.
Podle dřívějších informací mohou české úřady požádat Spojené státy o pomoc. Možnosti mají dvě: buď by formou právní pomoci Američany požádaly o výslech Koženého k české trestní kauze, nebo by je mohly požádat o dočasné vydání k výslechu. Mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Petr Dimun v noční zpravodajské relaci České televize naznačil také variantu, že Praha by mohla celou trestní kauzu Viktora Koženého předat do Spojených států.
