Pondělí 22. dubna 2024, svátek má Evženie
130 let

Lidovky.cz

Svět

Le Penová se distancovala od AfD, plán „remigrace“ je moc i na ni

Marine Le Penová (25. ledna 2024) foto: Profimedia.cz

Neznámější tvář francouzské krajní pravice Marine Le Penová se distancovala od plánů německé protiimigrační Alternativy pro Německo týkajících se možného vykazování lidí s přistěhovaleckými kořeny z Německa. Německá strana a Národní sdružení Le Penové jsou členy stejné politické skupiny v Evropském parlamentu.
  13:24

Le Penová německou stranu kritizovala v souvislosti se schůzkou, která se loni v listopadu konala v Postupimi a na níž ultrakonzervativní němečtí politici, zástupci Alternativy pro Německo (AfD) a představitelé krajní pravice probírali možnosti deportací lidí s migračními kořeny. Mluvili o takzvané remigraci. Na konání schůzky upozornila investigativní skupina Correctiv.

Lídryně Národního sdružení dala podle internetového portálu Spiegel Online najevo, že rozhodně nesouhlasí s návrhy, o kterých se v Postupimi mluvilo. AfD vzkázala, že o „těchto velkých názorových odlišnostech“ budou muset mluvit a že bude nutné se podívat, zda tyto rozdíly nebudou mít vliv na možnost další spolupráce v rámci frakce Identita a demokracie. Připustila však, že o této věci rozhodovat nemůže.

Německý list připomíná, že Le Penová se chce v roce 2027 znovu ucházet o francouzský prezidentský post a že na rozdíl od AfD vystupuje umírněněji, což zvyšuje její šance na úspěch. „Nikdy jsme neobhajovali politiku ‚remigrace‘, která by znamenala odebrat lidem francouzské občanství,“ řekla Le Penová. „I když podmínky jeho udělení kritizujeme,“ dodala.

Tisíce lidí demonstrovaly v neděli v Berlíně, Postupimi či Saarbrückenu proti extremismu a krajní pravici. (14. ledna 2024)

Maximilian Krah, lídr kandidátky AfD v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, v reakci na slova Le Penové na sociální síti X napsal, že „rozladění ohledně AfD ve Francii bylo vyřešeno“. Krah francouzskému deníku Le Point řekl, že podle AfD Le Penová jednala na základě dezinformací. Tvrdí, že když se mluví o takzvané remigraci, jde o „ilegální migranty, zločince a cizince, kteří léta žijí ze sociálních dávek“. Na německé občany se to podle něho nevztahuje.

Jeden z účastníků postupimské schůzky, bývalý šéf rakouské odnože krajně pravicového Identitárního hnutí Martin Sellner skupině Correctiv potvrdil, že na ní o takzvané remigraci mluvil. Vztahovat by se podle něj měla na tři skupiny: žadatele o azyl, cizince s povolením k pobytu a na „neasimilované občany“.

AfD už v průzkumech ztrácí

AfD v posledních dnech řeší propad v předvolebních preferencích. Nadále však zůstává po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi. Aktuální průzkum agentury Insa pro nejprodávanější německý deník Bild slibuje AfD 21,5 procenta hlasů. To je stále vysoké číslo ve srovnání s vládní sociální demokracií (SPD) kancléře Olafa Scholze, která má 13,5 procenta. Před týdnem ve stejné sondáži měla ale AfD 23 procent, které si držela od poloviny loňského prosince. Navíc mezitýdenní propad o 1,5 procentního bodu je pro AfD největší za poslední takřka dva roky.

„Demonstrace proti AfD podporuje 37 procent Němců. Nyní se ukazuje jejich dopad,“ řekl šéf Insa Hermann Binkert. Poznamenal, že podle průzkumů si 57 procent Němců nedovede vůbec představit dát AfD hlas.

Pokles popularity AfD zaznamenal i průzkum agentury Forsa, ve kterém strana tento týden dosáhla 20 procent. Před týdnem měla ve stejné sondáži 22 procent a v polovině prosince 23 procent. Horší výsledek než nyní měla AfD loni v létě, kdy jí průzkum Forsa sliboval 19 procent hlasů. Pokles o dva procentní body AfD zaznamenala v sondážích Forsa naposledy v březnu 2022.

Statisíce lidí v ulicích

V Německu se už několik týdnů proti AfD a krajní pravici každý den konají demonstrace. O uplynulém víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, což němečtí politici včetně kancléře oceňují. Vyjádřil se k nim i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeiera, který je označil za jasnou odpověď na plány radikálů. „Demokraté v naší zemi povstali a společně konstatovali, že pravicový extremismus v naší zemi nechceme mít a ani ho nechceme trpět,“ řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD.

„To, co nyní na ulicích vidíme, je možná budíčkem demokratického středu. Nebo bych měl spíše říct, že je to budíčkem pro všechny, kteří v této zemi chtějí společně pokojně a svobodně žít,“ dodal Steinmeier.

Ostatní parlamentní strany slibují, že se vzestupu AfD postaví, zároveň se ale obviňují z toho, kdo je za vysokou popularitu pravicových populistů zodpovědný. Konzervativní unie CDU/CSU často zdůrazňuje, že vinu nese vláda kancléře Scholze, kterou zmítají vnitřní neshody.

Scholz, který už počátkem ledna označil účastníky postupimské schůzky za fanatiky s asimilačními fantaziemi, tento týden uznal, že za špatný obraz je spoluodpovědný. „Jako spolkový kancléř nesu za vládu odpovědnost. Tečka,“ řekl týdeníku Die Zeit. Na dotaz, zda je o sebekritiku, odpověděl, že ano. Německá média to označila za vzácné uznání vlastních chyb.

Velkým testem obliby AfD budou červnové volby do Evropského parlamentu a především zářijové zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech těchto regionech je Alternativa pro Německo podle průzkumů nejsilnější stranou.

Autoři: ,