Na Kariňšův rozhovor upozornil mimo jiné ruský exilový portál Meduza, který připomněl, že někdejší povinnou „vojnu“ v Lotyšsku zrušili v předchozí dekádě po vstupu do NATO, ale v loňském roce rozhodli o jejím opětovném zavedení.
„Znovu jsme zavedli odvody (do armády). Využíváme to ke zvětšení početního stavu armády a záloh,“ řekl ministr deníku The Daily Telegraph. „Musíme být natolik připraveni, aby ruští generálové a politické elity jasně viděli, že nemohou vpadnout do Evropy,“ zdůraznil.
Podle Kariňšova názoru je rozhodně rozumnější a také levnější podporovat Ukrajinu v obraně před ruskou agresí, která začala před téměř dvěma lety, a současně posilovat vlastní obranyschopnost, než se vypořádávat s důsledky případného ruského vítězství.
Lotyši povolaní do armády dostanou plat až 300 eur měsíčně (asi 7 500 korun) a budou ubytováni v kasárnách. Zařazeni mají být do jednotek složených z profesionálních vojáků, aby si osvojili jejich schopnosti a byli plně vycvičeni do boje. Lotyšský plán počítá s bojeschopným vojskem o síle 61 tisíc vojáků, ať v činné službě v armádních jednotkách, anebo v armádních zálohách.
Branná povinnost se vztahuje i na Lotyše žijící v cizině. Za odmítnutí služby v armádě hrozí pokuta či vězení, ačkoliv lze požádat o výjimku, například ze zdravotních důvodů, anebo jako samoživitel rodiny, popřípadě kvůli dvojímu občanství, pokud si dotyčný už odbyl vojenskou službu v zahraničí.
V Lotyšsku se do vojska hlásí tolik dobrovolníků, že úřady dosud nemusely přistoupit k povolávání do armády. Sousední Litva obnovila obvody do armády už v roce 2015, po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, zatímco Estonsko je nezrušilo, dodal list.
