Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Maďarská kameramanka? Nezajímá mě, jsou důležitější věci, říká uprchlý Syřan

Svět

  6:00
Osud uprchlíků - „Na většině území mé původní vlasti dnes panuje peklo,“ řekl LN Syřan Usáma Abdul Muhsín, jedna z patrně nejznámějších tváří současné uprchlické vlny. O víkendu byl hostem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

Usáma Abdul Muhsín přijel do Jihlavy se synem Zaídem. I s ním prchal ze Sýrie za novým životem. foto: ČTK

LN: Jak jste se smířil s tím, že jste globální celebritou?
Nevadí mi to. Hlavní ale je, abych mediální popularitu využil ve prospěch Syřanů a rozšířil dopad tohoto zájmu o můj příběh.

USÁMA ABDUL MUHSÍN

  • Do širokého povědomí se zapsal jako uprchlík, kterému při přechodu srbsko-maďarské hranice podrazila nohu televizní reportérka. Případ vyvolal velké pohoršení, a tak Syřan dostal šanci na nový život ve Španělsku. Do Jihlavy přijel i se sedmiletým synem Zajdem, jehož při incidentu (některá média zpochybnila, že pád Muhsína zavinila kameramanka) nesl v náručí.
  • Na novináře prý nezanevřel, pro uprchlíky jsou podle něj velice důležití. „Představují pro nás bezpečí. Když je někde přítomný novinář a jsou tam kamery, policisté ani vojáci nám nemohou ublížit,“ řekl Syřan.
  • V Maďarsku, jak řekl, prožil nejhorší okamžiky. Tamní zařízení pro uprchlíky jsou podle Muhsína podobná táborům pro válečné zajatce. „Jídlo vám podávají přes síť plotu, chování lidí je jako v armádě,“ popsal.
  • Maďarská kameramanka Petra Lászlóová byla kvůli incidentu propuštěna z práce a obviněna z výtržnictví. V rozhovoru s listem Izvestija uvedla, že naopakhodlá zažalovat Muhsína, protože podle ní změnil své svědectví. „Nechápu, co tím myslí. Já jsem nikam nešel a nepodával výpověď ani jsem ji posléze neměnil,“ řekl Muhsín v Jihlavě. K TÉMATU: ‚Nejsem bezcitná rasistka.‘ Maďarská kameramanka se omluvila za kopání do běženců

-ČTK -

LN: Čím si vysvětlujete, že jste se z milionů uprchlíků stal celebritou právě vy?
Téma uprchlíků je v současnosti v Evropě velmi živé. Můj příběh umožnil, aby se pozornost koncentrovala na mě. Není ani technicky možné hovořit se všemi. Zkrátka jsem se stal symbolem pro osud velkého počtu uprchlíků. Možná je to náhoda.

LN: Dostáváte nyní nabídky na vystupování na podobných setkáních, jako je toto na jihlavském mezinárodním festivalu dokumentárních filmů?
Přišla mi pozvánka z německého Hamburku. Další nabídku jsem dostal z Itálie. Mělo by se tam odehrát jakési sportovní utkání. Tak tam snad odcestuji.

LN: Co vás definitivně přimělo k útěku ze Sýrie?
Mrtvoly v ulicích. Sám jsem nesl v náručí šestiměsíční holčičku, jejíž tělo bylo roztrženo na dva kusy. Nesl jsem ji do hrobu... Její matka byla zraněná... To vše mě přimělo opustit Sýrii a odejít pryč – kam jinam než do Turecka.

Válka v Aleppu. Muž odnáší do bezpečí zraněného chlapce.
Válka v Aleppu. Tato dívka přišla během náletu o oba rodiče.

LN: Vaše cesta ze Sýrie až do Španělska, kde nyní se dvěma syny žijete, byla dlouhá...
Opustili jsme zemi ve chvíli, kdy naše město bylo ohroženo bombardováním a vojenskými útoky. Nejdřív jsme odešli do Turecka. Tam jsme strávili asi dva a půl roku. Poté jsme se vydali do Řecka, samozřejmě přes moře ve člunu. V Evropě jsme pokračovali do Makedonie, Srbska a do Maďarska. Následně jsme zamířili přes Rakousko do Německa, kde nás jako uprchlíky přijali velmi vřele.

LN: Jak jste získal práci fotbalového trenéra ve Španělsku?
Nabídka od španělského tréninkového centra v Getafě nás zastihla v Mnichově. Přijeli s ní za mnou dva představitelé toho klubu a nabídli mi práci. Ihned jsem ji přijal.

LN: Původní plány na nový život jste měl jiné?
Můj odchod do Evropy zdaleka nebyl nahodilý. Měl jsem určitou myšlenku, že s kolegy z fotbalu založíme v Evropě nějaký tým a že se budeme věnovat podpoře sportu. Většina kolegů skončila v Německu a Belgii. Mířil jsem proto původně tam. Víte, v Evropě je větší svoboda sportu. Není tak zpolitizovaný jako v Sýrii.

LN: Kolik vás stála cesta z Turecka do Řecka?
Bylo to 1500 dolarů.

LN: Narazil jste během útěku ze Sýrie na pašeráky?
S pašeráky jsem se setkal jen jedinkrát, a to když jsem se chtěl dostat z Turecka do Řecka. Neexistuje jiná možnost. Koncentrují se na dvou místech – v Bodrumu a ve Smyrně. Sami vám nabídnou, že vás převezou.

LN: Kde žije zbytek vaší rodiny?
Mám čtyři děti. Dvě jsou se mnou ve Španělsku a dvě s mojí ženou v Turecku. Snažím se o to, aby za mnou co nejdříve mohly přijet. Kvůli slávě, která mě teď doprovází, mám o jejich osud v Turecku určité obavy. Jsou tam sami, bez mojí ochrany.

LN: Máte zprávy o současném životě v Sýrii?
Přibližně dvacet procent území lze popsat jako polobezpečných. Zbytek Sýrie je prostě peklo. Nemůžete ani vyjít z domu, abyste si koupil jídlo. To platí i pro moje město Dajr az-Zaur a Aleppo, kde každý den padají desítky barelových bomb.

I v poloklidném Damašku je neustále přerušována dodávka elektrického proudu, potraviny jsou velice drahé, voda teče jen v určitých hodinách a po celém městě jsou na kontrolních bodech rozmístěni vojáci.

Ruské letectvo navíc ostřeluje pozemní cíle naprosto bez rozmyslu. Jediným záměrem je snad zvýšit vlnu uprchlíků do Evropy. Přál bych si, aby ukázali alespoň pár mrtvol lidí z Islámského státu, které ruské jednotky zabily. Když vidíte záběry, tak jich je velmi málo a naopak jsou tam samí civilisté. A totéž se týká operací vedených Íránem. Svět o tom všem mlčí.

LN: V aktuální vlně imigrantů je vysoká koncentrace mladých mužů. To vzbuzuje v mnoha obyvatelích Evropy obavy. Proč nejčastěji utíkají muži?
V Sýrii pro mladé lidi není perspektiva lepší budoucnosti. Právě oni nejčastěji cítí potřebu odejít do Evropy. Dalším důvodem je pak také to, že mnoho rodin vysílá do ciziny své mladší členy, aby se do Evropy dostali, získali tam azyl a pak požádali o scelení rodiny. Je však jasné, že dopravit do Evropy celou rodinu je nesmírně nákladné a mnohdy to ani není reálné. Nesdílím ale obavy, které se v Evropě objevují. V zemích, jako je Německo či Holandsko, existuje poptávka po pracovní síle. Můj starší syn, který byl v Německu o devět měsíců dříve než já, říkal, že Němci potřebují řemeslníky. V Evropě mají mladí Syřané prostě naději získat vzdělání a lepší práci.

LN: Německé tajné služby ale minulý týden varovaly, že Německo nebude schopné absorbovat statisíce běženců a že to ohrozí fungování tamní společnosti. Jak se díváte na toto jejich varování?
Samozřejmě že se život v Sýrii od toho v Německu dramaticky liší. Přesto tomu dost dobře nerozumím. Vnímám rozpor mezi tím, co na jedné straně říkají některé spolkové země, že se musejí zavřít hranice a že nelze přijímat uprchlíky, a na druhé straně registruji žádosti některých německých radnic, aby do jejich měst přišlo uprchlíků více.

Syrský uprchlík Usáma Abdal Muhsín (vpravo) a jeho syn Zaíd (vlevo) vystoupili...

Syrský uprchlík Usáma Abdal Muhsín (vpravo) a jeho syn Zaíd (vlevo) vystoupili 31. října na 19. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

LN: Neohrožuje soužití i odlišná kultura?
Většina uprchlíků ví, že se odlišuje. Jsou si vědomi, že když přijdou do Evropy, musejí se integrovat a respektovat místní zákony. Je to založeno na podobném principu jako v Sýrii, kde vedle sebe žili ve vzájemné toleranci vyznavači hned několika náboženství. I v Evropě musejí respektovat daný režim, zvyklosti a pravidla, ale zároveň si udržet svoji identitu.

LN: Co cítíte k maďarské reportérce, která se vám a synovi Zaídovi ocitla v cestě na maďarské hranici? Je to spíše zloba, anebo jí v duchu děkujete, že jste se kvůli incidentu s ní dostal až k vysněné práci?
Necítím vůči ní zášť ani jí nejsem za nic vděčný. Kdyby k setkání s ní nedošlo, pravděpodobně bych pokračoval do jiné evropské země a snažil bych se naplnit svůj původní plán tam. Pokud jde o tu novinářku, nezajímá mě, co se okolo ní děje, protože v mém životě jsou důležitější věci. Cítím odpovědnost za osud dalších uprchlíků. Snažím se jim pomoci tím, že o tomto problému mluvím. A to je pro mě důležitější než ona aféra.

LN: Kde se podle vás vzaly informace, že jste spolupracovníkem teroristické Fronty an-Nusra?
Tyto informace mě vůbec nepřekvapily. Najednou jsem totiž mohl mluvit do řady evropských médií. Začal jsem hovořit o utrpení Syřanů a o krutosti syrského režimu. Bylo přirozené, že se pokusili zničit mou pověst. Naštěstí ale těch obvinění, která si protiřečila, bylo tolik, že bylo zřejmé, že jde o výmysly. Jsem mírový oponent syrského režimu. Ozbrojený odpor mi není vlastní. Jsem tím ale automaticky nežádoucí osobou.

Ostatně stejnou strategii, tedy očerňování lidí, režim použil také proti syrskému premiérovi, který přešel na stranu opozice. Den předtím ho prorežimní média oslavovala jako velmi dobrého člověka. Jakmile se ale rozhodl přejít, začala prorežimní média šířit informace, že podporoval terorismus a že byl zkorumpovaný.

Autor:

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!