„Uspěli tam, kde my jsme selhali,“ říká o Polsku třiadvacetiletá žena a poukazuje na výsledek parlamentních voleb z roku 2022, ve kterých Orbán, který je u moci od roku 2010, zaznamenal triumfální úspěch.
Na začátku si přitom Nagyová dělal velké naděje. Když ještě studovala na gymnáziu, byla známou, protože mluvila k davům na protivládních demonstracích. Během předvolební kampaně věřila, že se premiéra podaří sesadit. Pak se jí však zmocnilo znechucení kvůli hádkám uvnitř opozice a ponižující porážce opozičního bloku. V současnosti už studentka nechce o politice ani slyšet. „Závisí na tom mé duševní zdraví,“ říká.
Takovou skleslost ducha zažívá nyní v Maďarsku mnoho aktivistů, řekl agentuře AFP analytik organizace Republikon Dániel Mikecz. „Průzkumy ukazují, že (opoziční aktivisté) pomalu ztrácejí naději, že by mohli mít vliv na politické rozhodování,“ tvrdí.
Mezi Maďarskem a Polskem, dvěma zeměmi, které se s Bruselem střetávají ohledně právního státu, migrace či práv pro komunitu LGBT+, je výrazný rozdíl. Polsko s 38 miliony obyvatel „má vadnou demokracii, ale stále pluralitní systém“, říká profesor Středoevropské univerzity (CEU) András Bozóki. A dodává, že Maďarsko je čtyřikrát menší zemí, která se změnila ve „volební autokracii“ se všemocným premiérem Orbánem a jeho stranou Fidesz, která má silnou většinu v parlamentu.
Orbán změnil ústavu a volební zákon, postupně se zbavil mocenských protiváh a se svými věrnými se zmocnil celých oblastí v hospodářství. I kdyby se změnila vláda, tak by jeho nástupce měl v mnoha záležitostech svázané ruce. Boj o moc se pak soustřeďuje na média.
„Vybudoval (mediální) impérium, které podléhá straně,“ tvrdí o maďarském premiérovi Reportéři bez hranic. V jejich žebříčku svobody tisku bylo Maďarsko letos na 72. místě, zatímco v roce 2009, před nástupem Orbána k moci, bylo 25.
Orbán nemá v domácí politice podobně silného vyzyvatele, jako měla vláda polské strany Právo a spravedlnost v osobě bývalého premiéra Donalda Tuska. Největší maďarskou opoziční stranu, které průzkumy přisuzují 15 procent hlasů, vede bývalý premiér Ferenc Gyurcsány, který je oblíbeným terčem vládních útoků.
Podle Sámuela Mráze Ágostona, který řídí provládní středisko Nézöpont, se Gyurcsányův stín „pohybuje nad maďarskou politikou“ jako prokletí, kterého se opozice nedokáže zbavit.
Jako mnozí další Maďaři by si i Blanka Nagyová přála v politice nové tváře. Podle ní opoziční poslanci „jsou ve skutečnosti zcela součástí systému“. Podle ní je zapotřebí „zbavit se těchto poslanců“, pokud chce maďarská opozice zažít podobný úspěch jako její polští kolegové.
Pro maďarskou europoslankyni Katalin Csehovou z liberální strany Momentum, jež je jednou z tváří mladé generace opozičních politiků, je výsledek polských voleb „důkazem pro nás Maďary, že vše jednou skončí“. „Hluboce věřím v možnost, že nakonec nastane změna,“ řekla mladá politička agentuře AFP.
Orbán přitom prohlásil, že chce zůstat u moci do roku 2030.
