Pondělí 15. dubna 2024, svátek má Anastázie
130 let

Lidovky.cz

Mečiar o rozdělení Československa: V něčem jsme Čechy přechytračili

Slovensko

  7:00aktualizováno  8:25
Vladimír Mečiar byl spolu s tehdejší premiérem Václav Klausem hlavním aktérem rozdělení republiky před dvaceti lety. To, že jsou vztahy mezi Čechy a Slováky dobré jako nikdy, bere Mečiar jako svoji zásluhu.

Vladimír Mečiar na snímku z roku 2007 foto: Tomas KaidlLidové noviny

"Kdo ty vztahy postavil? Právě my s panem Klausem na těch jednáních před 20 lety," vzpomíná slovenský expremiér v rozhovoru k výročí rozpadu Československa," vzpomíná Mečiar pro slovenský Nový Čas.

Dvacet let stará srpnová jednání v brněnské vile Tugendhat prý byla dlouhá a úmorná, někdy prý aktéři ani nespali. Únavu zaháněli černou kávou s citrónem a studenou sprchou. Mečiar si ale na české občerstvení mírně postěžoval. "První jednání byly z české strany, pokud jde o pohoštění, trochu problematické. Přitom jsme nebyli žádní obžerové," vytknul hostitelům. Prý až po návštěvě na Slovensku se český přístup změnil.

ČTĚTE TAKÉ:

A jak vzpomíná na průběh tehdejších rozhovorů s Klausem? "On byl lepší ve finančních věcech, já zase ve státnických. Museli jsme se doplňovat, ne jít proti sobě," říká Mečiar. Na tehdejšího českého premiéra vzpomíná jako na partnera bez emocí, který poslouchal a analyzoval, navrhoval a hledal dohodu.

Předseda HZDS Vladimír Mečiar přichází na jednání o rozdělení federace v brněnské vile Tugendhat.

Nebyli jsme na to vůbec připravení

Při zvažování různých variant rozdělení Československa hrály podle Mečiara roli i obavy z vlivu armádního sboru. Podařilo se to nakonec vyřešit, i díky férovosti českých generálů. "Řekli nám: Vy budete armádu budovat, my budeme pouze likvidovat," vzpomíná Mečiar. Podařilo se i vyhnout tlaku za zahraničí. Zvlášť ošemetný byl rozhovor s ruským prezidentem Borisem Jelcinem. "To místo jsme si museli zkrátka vydobýt," zdůraznil slovenský expremiér.

Mečiar také přiznal, že slovenská strana nebyla na rozdíl od Česka na rozdělení vůbec připravená. Kde už Češi měli připravený plán, Slováci o žádném dělení nevěděli. Největší spory prý byly o způsobu dělení majetku. Mečiar ale odmítá, že by Slováky chtěl někdo ošidit. "Za prvé, to nebyla Klausova vlastnost. Za druhé, ve federálních orgánech bylo dost lidí, mezi nimi i dost Čechů, kteří nám pomáhali a byli jsme tedy v obraze, o co se hraje."

Konečné rozdělení bere z odstupem času jako férové. I když prý byla česká strana v něčem chytřejší a některé věci vyjednala výhodněji. Mečiar však naznačil, že v něčem Čechy přeci jen přechytračili. "Jestli dovolíte, o tom ještě pomlčím. Ti aktéři ještě žijí... Ale nebyli jsme úplně bezzubí," dodal tajemně.

Rozpad Československa

Konec historie Československa se začal psát před 20 lety, 26. srpna 1992, kdy se premiéři Česka a Slovenska Václav Klaus a Vladimír Mečiar v brněnské vile Tugendhat dohodli na jeho rozdělení.

Završily se tak vleklé diskuse politických reprezentací o další budoucnosti ČSFR, které začaly již po pádu komunismu v roce 1989. Po 74 letech přestalo Československo existovat k 1. lednu 1993.

Představy politiků obou republik o budoucnosti země se časem ukázaly jako neslučitelné, což potvrdily i parlamentní volby v červnu 1992. K rozpadu Československa přispěl také fakt, že ODS nominovala Klause na funkci českého premiéra, přestože ho po volbách prezident Václav Havel pověřil sestavením federální vlády. Státoprávní jednání se od té chvíle vedla na úrovni republikových vlád.

Odstředivé tendence umocnila i volba prezidenta, při níž slovenští poslanci v červenci 1992 zablokovali potvrzení Havla ve funkci. Slovenská národní rada navíc 17. července přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenska a ve stejný den Havel oznámil abdikaci. Jeho odstoupení mělo spíše jen symbolický význam, prezident v té době neměl žádný vliv na rozhovory o dalším osudu společného státu.

-ČTK-

Autor: