Johnson na manhattanskou univerzitu podle svých slov zavítal, aby podpořil židovské studenty, kteří čelí zastrašování ze strany některých protiizraelských demonstrantů. Na místě byl v době, kdy univerzita o 48 hodin prodloužila termín, do kterého chce uzavřít se studenty dohodu odstranění stanového tábora demonstrantů.
„Rostoucí počet studentů skandoval na podporu teroristů. Pronásledovali židovské studenty, posmívali se jim a uráželi je. Pokřikovali rasistické nadávky,“ uvedl Johnson. Na skandování demonstrantů a bučení odpověděl: „užijte si svobodu slova“.
 |
Před svým projevem na schodech univerzitní knihovny se Johnson setkal se zhruba 40 židovskými studenty. Podle Johnsona se situace na univerzitě vymkla kontrole, předseda sněmovny proto vyzval děkanku Nemat Shafikovou, aby odstoupila. Po její rezignaci ovšem volají také propalestinští demonstranti, kteří naopak nesouhlasí se zákroky policie vůči protestujícím. „Studentům v protestním táboře vzkazuji, aby se vrátili do tříd a přestali s těmito nesmysly,“ řekl mimo jiné Johnson.
Propalestinské protesty se konaly i na řadě dalších amerických univerzit od východního po západní pobřeží Spojených států.
Ve středu policisté v zásahové výstroji a policisté na koních rozehnali protest na Texaské univerzitě v Austinu. Texaský bezpečnostní úřad na své stránce na síti X uvedl, že bylo zatčeno 34 osob. Univerzita Jižní Kalifornie prohlásila svůj kampus za uzavřený a požádala losangeleskou policii o rozehnání demonstrace.
Místní policie poté ve středu pozdě večer na síti X uvedla, že 93 osob bylo zatčeno za nedovolené vniknutí na cizí pozemek a jedna osoba za napadení se smrtící zbraní. Nebyla hlášena žádná zranění. Studenti demonstrovali také na Brownově univerzitě v Providence ve státě Rhode Island, na Michiganské univerzitě v Ann Arbor, na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a na Kalifornské státní polytechnické vysoké škole.
Demonstranti požadují, aby univerzity ukončily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a chtějí, aby americká vláda vyvinula na izraelskou vládu tlak s cílem zastavit v Pásmu Gazy vzdušné údery, které si vyžádaly vysoké počty civilních obětí.
Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců, při němž bylo v Izraeli 7. října podle tamních úřadů zabito asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích výměnou za palestinské vězně. Od začátku války podle ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu zemřelo dosud v Pásmu Gazy více než 34 000 Palestinců.
